Přijel jen Lipavský. Na ukrajinský summit do Kyjeva jiný zahraniční ministr nedorazil

(od našeho zvláštního zpravodaje z Ukrajiny)

„Ruské síly záměrně útočí na civilní infrastrukturu, včetně přístavů a obilných sil. Dokonce i na lodě převážející ukrajinské obilí, aby narušily dodávky životně důležitých zásob,“ uvedl v projevu šéf české diplomacie.

Lipavský dále připomněl, že ruské akce neovlivňují pouze Ukrajince a Evropu, ale také miliony lidí po celém světě.

„Ukrajina ukázala mimořádnou odolnost. Chválím ukrajinské ozbrojené síly za vytlačení ruských válečných lodí ze západní části Černého moře, což umožnilo zřízení nového obchodního koridoru,“ dodal.

Česká republika ukrajinskou iniciativu Obilí z Ukrajiny, o které je 3. Mezinárodní summit k potravinové bezpečnosti, v minulých letech podpořila a ministr Lipavský oznámil, že s podporou bude pokračovat i v následujících letech.

„Od začátku jsme hrdí na to, že jsme toho součástí. Je mi ctí potvrdit, že ji (iniciativu) budeme podporovat i v následujících letech,“ prohlásil.

Ukrajina v rámci Obilí z Ukrajiny, humanitární iniciativy, kterou představil před dvěma lety prezident Volodymyr Zelenskyj, dodala do světa již 286 tisíc tun obilí. Zároveň v prezentaci doprovázející summit Ukrajinci uvedli, že desítky zemí z celého světa přispěly na tuto iniciativu již 290 milionů dolarů (přes sedm miliard korun).

Lipavský přijel do Kyjeva na summit jako jediný. Mnozí zahraniční představitelé nicméně vystoupili alespoň on-line skrz videohovor. Promluvil estonský prezident Alar Karis. Uvedl, že ruská agresivní válka je také válkou proti milionům dalších lidí po celém světě, kteří se kvůli Rusku nedostanou k dostatku jídla.

Vystoupila také švýcarská prezidentka Viola Amherdová, jež iniciativu označila za ukázku síly solidarity, kterou Ukrajinci touto iniciativou dávají najevo. Na videu se ukázal také kostarický prezident Rodrigo Chaves, premiér Lucemburska Luc Frieden nebo finský premiér Petteri Orpo.

Přímo na místo dorazil mimo jiné také český velvyslanec na Ukrajině Radek Pech nebo jeho japonský protějšek Masaši Nakagome, který přečetl projev japonského premiéra Šigeru Išiby. Nejvýše postaveným evropským představitelem, který do Kyjeva dorazil, je Janusz Wojciechowski, eurokomisař pro zemědělství.

Ministr zahraničí Lipavský v souvislosti se summitem zavzpomínal na Hladomor na Ukrajině, genocidu, kterou na Ukrajincích v letech 1932–1933 na příkaz Moskvy páchal Sovětský svaz. Způsobil jej mimo jiné industrializací, povinnými odvody a kolektivizací v zemědělských regionech SSSR. Svaz se snažil zadupat ukrajinskou touhu po nezávislosti. Počet úmrtí se odhaduje až na deset milionů.

Režim pod vedením diktátora Josifa Stalina zahájil v roce 1932 násilnou kolektivizaci venkova, při níž bylo do té doby soběstačným rolníkům označovaným propagandisticky za kulaky zabavováno nejen obilí, mouka, zelenina a hospodářský dobytek, ale i osivo na další rok. Výsledkem byl nebývalý hladomor. Lidé, kteří protestovali, byli posláni na Sibiř nebo zastřeleni.

Ukrajinští představitelé na summitu připomněli, že se jednalo o cílenou genocidu Ukrajinců stalinistickým režimem, s čímž se shodne i řada světových představitelů, včetně Lipavského.

„Když se rozmazaný obraz Holodomoru (ukrajinsky hladomor) vyjasnil, odhalil se jeho děsivý záměr. Sovětské úřady záměrně připravily hladomor jako prostředek k vymazání ukrajinské identity – krutý a cynický zločin, který si vyžádal životy milionů nevinných lidí,“ uvedl Lipavský s tím, že se o genocidě Československo dozvědělo až po pádu železné opony.