Aktuálně je nejlepší válku na Ukrajině ukončit, prohlásil přítel Putina

„Mnozí z těch, kteří ještě včera podporovali speciální operaci (myšlena speciální vojenská operace – SVO –, jak ruské vedení označuje invazi na Ukrajinu – pozn. red.), jsou dnes na pochybách nebo jsou kategoricky proti tomu, co se děje. Chtějí se rychle vrátit ke svému běžnému životu, starým praktikám a komfortu,“ uvádí ve své stati Prigožin.

Jeho názor je velmi blízko realitě, protože i experti na Rusko upozorňují, že si elity uvědomují dopad války a to, že nepřinesla avizované úspěchy.

„Hluboký stát je mazaný, jsou připraveni měnit barvy, jak je libo. Je to náš vnitřní, laskavý, mazaný a krvežíznivý chameleon,“ napsal Prigožin.

„Na setkáních mlčí nebo vyjadřují své pochybnosti. A při rozhodování o řešeních jsou byrokraticky brzděny určité akce zaměřené na vítězství v této válce. Při současném stavu byrokracie je v Rusku v jejím rámci možné zničit jakékoli rozhodnutí nejvyššího vedení směřující k vítězství,“ nebere si Prigožin servítky.

„Hluboký stát bude tlačit nejvyšší moc k velkým ústupkům. A podle stávající tradice se pokusí zlepšit své postavení jakýmikoliv prostředky, včetně zrady zájmů Ruska,“ dodává Prigožin s tím, že těmto elitám nejde o zemi nebo národ, ale vlastní postavení, vlastní pohodlí a vlastní kapitál.

I když Prigožin tyto lidi označuje za vnitřní nepřátele, nevyzývá po vzoru Stalina k jejich rozdrcení.

Naopak přichází s jiným řešením. „Pro úřady i společnost je nutné dát SVO nějakou tučnou tečku, ideální variantou je oznámit konec SVO. Informovat všechny, že Rusko dosáhlo výsledků, které si naplánovalo. V jistém směru jsme jich skutečně dosáhli, rozemleli jsme obrovské množství vojáků ukrajinských ozbrojených sil,“ přiznal.

Prigožin následně vypočítává úspěchy. „Rusko zničilo velkou část aktivní ukrajinské mužské populace a zastrašilo její další část, která utekla do Evropy. Odřízlo Azovské moře a velký kus Černého moře, zabralo tlustý kus území Ukrajiny a vytvořilo pozemní spojení na Krym. Teď zbývá už jen jediné, pevně se na těchto územích usadit,“ dodal.

Sám však varuje před proměnou Ukrajiny. „Jestliže byla dřív Ukrajina součástí bývalého Ruska, nyní je to absolutně národnostně orientovaný stát,“ zdůraznil.

Upozorňuje, že ukrajinské vedení kvůli množství padlých na frontě a únavě z války potřebuje nutně vítězství. „Pro Rusko vždy zůstává riziko, že po zahájení (ukrajinské) protiofenzivy se může situace na frontě ještě zhoršit,“ doplnil Prigožin.

Ukrajinská vojska připravená k protiofenzivě jsou podle něj už soustředěna u míst útoku.

„Mají všeho dostatek. V tankových klínech, které se snaží každý den vrazit do obrany wagnerovců, ztrácejí denně 30 až 50 kusů techniky a nemají s tím problémy,“ popisuje.

Jistou nadějí podle něj jsou opakované odklady ofenzivy Ukrajinců.

„Ukrajinská armáda je v oblastech soustředění a připravuje se na postup. Jak se však říká: osel, který stál ve stínu, nebude pracovat na slunci. Jestli ukrajinské ozbrojené síly v nejbližší době nepřejdou do útoku, začnou postupně ztrácet svůj bojový potenciál,“ dodal.

Varuje i před možností, že by se objevila varianta, že Spojené státy nabídnou možnost stažení ruských jednotek na hranici před invazí. „Pokud vláda odmítne, ukrajinské ozbrojené síly přejdou do útoku,“ nastiňuje možnou variantu.

Prigožin pak zvažuje různé možnosti vývoje. „Ozbrojené síly Ukrajiny narazí na obranu Ruské federace, utrpí vážné ztráty, po kterých začne kolosální protiútok sil Ruské federace na hranice (samozvané) Doněcké lidové republiky nebo až k Dněpru či Polsku. Vzhledem k současné dynamice a problémům je takový protiútok, jemně řečeno, nepříliš pravděpodobný,“ myslí si.

Spíše počítá s jinou variantou: „Druhou možností je, že ukrajinská armáda zahájí protiofenzivu a někde se jí podaří obranu prolomit. V tom případě v armádě, která se po léta považovala ze jednu z nejlepších na světě, mohou propuknout poraženecké nálady, jak se tomu stalo po prohraných válkách na počátku 20. století – po těch s Finskem a Japonskem,“ podotýká a připomíná i revoluce v Rusku v roce 1917.

Prigožin však fantazíruje, že tento pád na dno může Rusko obrodit a jako oběť se vynoří jako obrovská mořská příšera. Připomíná přitom vývoj Číny od konce císařství do dneška i obnovení Německa a Japonska

Sám je však proti kapitulaci, jež by mohla vést nové ruské vedení k ústupkům, které by Ukrajině vrátily získaná území.

To by mohlo vyvolat otázku, za co jeho skupina tedy bojovala, a objeví se odstředivé tendence.

„Rusko nemůže přijmout žádnou dohodu, pouze férový boj. A pokud z této bitvy vyjdeme potrhaní, není se čeho bát. Opevněné oblasti Ruska znemožňují průnik do jeho hlubin. A ruský lid se nikdy nezhroutil a nikdy nezhroutí. Proto jsem pouze pro spravedlivý boj! A čím dříve to začne, tím lépe,“ dodal.