Přestaňte s útoky na ruské rafinérie, tlačí USA na Ukrajinu

Washington vyzval Kyjev k zastavení těchto akcí už několikrát, shodují se zdroje britského listu. Opakovaná varování byla předána vysokým představitelům ukrajinské bezpečnostní služby SBU a ředitelství vojenské rozvědky HUR.

Jedna osoba FT sdělila, že Bílý dům je stále více frustrován „bezostyšnými útoky“ ukrajinských dronů, které pravidelně zasahují ropné rafinérie, terminály, sklady a skladovací zařízení na západě Ruska, což poškodilo jeho výrobní kapacitu. Rusko je i přes válku, západní sankce a ukrajinské útoky stále jedním z nejvýznamnějších vývozců ropy.

Britský list připomněl, že ceny ropy v roce 2024 vzrostly přibližně o 15 procent na zhruba 85 dolarů (asi dva tisíce korun) za barel, což zvyšuje náklady na pohonné hmoty v době, kdy americký prezident Joe Biden zahajuje svoji kampaň za znovuzvolení.

Washington se rovněž obává, že pokud bude Ukrajina pokračovat v útocích na ruská energetická zařízení, včetně mnoha zařízení vzdálených stovky kilometrů od hranic, mohlo by Rusko v odvetě zasáhnout energetickou infrastrukturu, na kterou se Západ spoléhá. To se týká například ropovodu CPC, kterým proudí ropa z Kazachstánu přes Rusko na světový trh. Tento ropovod, který Moskva v roce 2022 nakrátko uzavřela, využívají západní společnosti, jako jsou ExxonMobil nebo Chevron.

„Nepodporujeme ani neumožňujeme útoky uvnitř Ruska,“ uvedl podle FT mluvčí Národní bezpečnostní radu Bílého domu (NSC).

List uvedl, že se pokusil kontaktovat CIA, SBU, HUR i kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Nikdo na žádost o komentář nereagoval.

Na zprávu The Financial Times ovšem podle listu Ukrajinska Pravda reagovala ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová, která uvedla, že ropné rafinérie na území Ruska jsou z vojenského hlediska legitimním cílem Ukrajiny, která podle ní postupuje podle standardů NATO.

„Výzvy našich amerických partnerů chápeme. Zároveň ale bojujeme za pomoci těch možností, prostředků a praktik, které máme k dispozici,“ prohlásila s tím, že celá řada představitelů bere rafinérie jako legitimní vojenské cíle.

Uvedla navíc, že když Ukrajina NATO žádala, aby nad Ukrajinou vytvořilo bezletovou zónu, tak ji představitelé aliance odmítli a řekli jí, aby se Kyjev zaměřil na „infrastrukturu na ruském území, která umožňuje bombardovat ukrajinská města“, což jsou například továrny na výrobu raket.

„Takže jednáme s nejlepšími standardy NATO,“ uzavřela Stefanišynová

Ukrajina letos zintenzivnila své vzdušné útoky, protože rozšiřuje své programy bezpilotních letounů a pozemní válka se přelévá ve prospěch Moskvy. FT dává ukrajinské útoky na ruské rafinérie do souvislosti také s frustrací „nejednoznačného přístupu Západu“ k omezení energetických příjmů Moskvy.

Podle představitele vojenské rozvědky došlo od roku 2022 k nejméně 12 útokům na velké ruské rafinerie a letos nejméně k devíti útokům na několik terminálů, skladů a skladovacích zařízení na západě Ruska.

Helima Croftová, bývalá analytička CIA, která nyní působí ve společnosti RBC Capital Markets, nedávno uvedla, že Ukrajina prokázala, že může zasáhnout většinu infrastruktury pro vývoz ropy v západním Rusku, což ohrožuje přibližně 60 procent vývozu země.

Urgence USA přicházejí v době, kdy Biden čelí těžkému boji o znovuzvolení v letošních amerických prezidentských volbách, kdy ceny ropy rostou a letos se zvýšily téměř o 15 procent.

„Nic neděsí úřadujícího amerického prezidenta víc než prudký nárůst cen u pump během volebního roku,“ řekl Bob McNally, prezident poradenské společnosti Rapidan Energy a bývalý poradce Bílého domu pro energetiku.

Ukrajina s rozvojem svých technologií neustále zvyšuje počet útoků bezpilotními letouny. Ukrajinští představitelé tvrdí, že vyvinuli bezpilotní letouny s doletem přes 1000 kilometrů a možností nést výbušniny schopné způsobit vážné škody.