Článek
Jak tvrdě na Ukrajinu dopadá americké rozhodnutí přerušit dodávky vojenské pomoci?
Velmi nás zneklidnilo. Rozhodnutí pozastavit vojenskou pomoc silně dopadá na vojenský potenciál Ukrajiny. Pokud nám však v době, kdy se Trump odvrací od Ukrajiny, pomůže Evropa, udržíme stávající linii fronty. Je to špatná situace, ale je to lepší než odevzdat území a demilitarizovat Ukrajinu, mít v armádě 50 nebo až 60 tisíc lidí a nesmět vstoupit do NATO.
To, co nazývá denacifikací Ukrajiny, Putin chápe jako odstranění režimu Volodymyra Zelenského a jeho nahrazení proruskou vládou. Na Ukrajině takový scénář bere sto procent lidí jako kapitulaci. Ukrajina s tím nikdy nebude souhlasit. I kdyby s tím naše vláda souhlasila, nebude pro to obyvatelstvo.
Proč takto Trump postupuje?
Na Ukrajině se mnozí domnívají, a já s nimi, že strategie Trumpa je zaměřena na Čínu. Pokud je jeho hlavním soupeřem, je nutné rozdělit Čínu a Rusko. A má-li se od ní oddělit Rusko, musí se vyřešit rusko-ukrajinská válka, což znamená do určité míry nechat Ukrajinu Rusku. Samozřejmě že ne všechno, ale hodně.
Trump je taky rukojmím svého předvolebního slibu ukončit boje. V pojetí Trumpa je mír, když se přestane střílet. Víc ho nezajímá. Pro Trumpa je druhořadé, jaké se poskytnou garance Ukrajině, jaká území se smění, to bude až poté. On chce rychlý úspěch, chce ukázat, že ukončil válku. K tomu je potřeba mluvit s Rusy, dosáhnout shody a pak se domluvit s Ukrajinci a získat souhlas s rozhovory. Ale Ukrajina nechce přerušení bojů bez garancí.
Není lepší boje přerušit, aby lidé neumírali?
Pro Ukrajinu je přerušení bojů jen odloženou kapitulací. Když přerušíme boje a Rusko s tím bude souhlasit, tak nezastaví svůj vojenský průmysl, ten bude dál vyrábět. Pokud Ukrajina přeruší boje bez garancí, Rusko se může za půl roku rok vrátit se všemi tanky, obrněnými transportéry a dělostřelectvem, které Ukrajinci zničili. Přijde potřetí, protože poprvé to bylo v roce 2014 a podruhé v roce 2022.
Když na Ukrajině uzavřeme toto příměří, může nastat vnitřní rozkol mezi těmi, kdo s přerušením bojů souhlasí, a těmi, kteří budou říkat, že se mělo bojovat do konce. A v situaci neukončené války se uskuteční volby.
To je podlý záměr Putina, který chce rozdělit ukrajinskou společnost. Může nyní jít jednat, může i souhlasit s přerušením bojů, protože ví, že to rozerve Ukrajinu zevnitř.
Jsem přesvědčen, že prezident Zelenskyj zcela správně trvá na tom, že boje nepřeruší, dokud nebude mít garance.
Jaké by měly být garance?
Pokud ne od NATO, tak to může být dvoustranná dohoda s USA anebo se může vymyslet i třetí možnost.
Já bych nebyl proti vyslání vojsk jednotlivých zemí NATO na Ukrajinu. S tím Putin nesouhlasí, ale je možné je poslat i bez jeho souhlasu. Teritorium Ukrajiny mohou střežit například polské, německé nebo francouzské jednotky. Ukrajina s tím bude souhlasit, pokud budou souhlasit Němci, Francouzi a Poláci.
Ale chápete, že se v těchto zemích bojí střetů?
Pokud by se jednotky z koalice ochotných zemí vyslaly na západní, od Dněpru pravobřežní Ukrajinu, už by to byl signál pro Putina, aby dál nepostupoval.
I kdyby tam však nebyly, tak pokud by byla Ukrajina opět napadena, asi by to nezůstalo bez odezvy?
Jenomže Ukrajina bude mnohem slabší, než je teď, protože dojde k tomu, čemu se u nás říká morální demobilizace. Lidé uvěří, že je mír. Což je normální, když neustále bojuji, tak jsem si zvykl. Ale když nastal mír, je mnohem těžší se vrátit do války.
Kdyby se Ukrajina stala ruským satelitem, dala by se čekat partyzánská válka? Sovětský svaz musel v minulém století bojovat s banderovci až do padesátých let.
Pokud by nastal tento pro Ukrajinu opravdu špatný scénář, jsem si na sto procent jistý, že propukne partyzánská válka. Těžko říci na jakém území, ale všichni jsou přesvědčeni, že ano.
Domnívám se ale, že špatný scénář by nebyl tak katastrofický, pokud tu je ukrajinská vláda a ukrajinská armáda, která nekapituluje. Rusové nemají tolik sil, aby překročili Dněpr.
V tom nejhorším scénáři se Rusové mohou přiblížit k Dněpru, ale nepřejdou ho. Nemají vojenské možnosti zabrat Ukrajinu za Dněprem.
Vyhodnocujeme různé varianty včetně této nejhorší, ale myslím si, že během letošního roku se Trumpovi nepodaří spolupracovat s Putinem, pokud nám v době, kdy se Trump odvrací od Ukrajiny, pomůže Evropa. Ustojíme to a udržíme stávající linii fronty. Je to špatná situace, ale je to lepší než kapitulovat a podepsat Istanbulské návrhy předložené Ruskem.
Jak se díváte na nápad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby se na měsíc skončilo s leteckými útoky a útoky na infrastrukturu?
Je to dobrý nápad, ale není moc realistický. Rusko na to nepřistoupí. Samotné měsíční příměří na moři a ve vzduchu a bez útoků na infrastrukturu v týlu by ovšem pro Ukrajinu představovalo oddych, protože jimi velmi trpí civilní obyvatelstvo. Jenže Rusové tvrdě stojí na svém: napřed podepsat Istanbulský návrh dohody a až pak přerušit boje.
Proto se domnívám, že Macronův návrh je diplomatický krok určený v první řadě Trumpovi, aby pochopil, že se s Rusy nelze domluvit. Trump se nyní domnívá, že se s Putinem domluvit jde. Jsou potřeba argumenty, aby se mu tato mylná idea dostala z hlavy.
Z informací, které máme z rozhovorů z Rijádu, je pro Trumpa na prvním místě přerušit boje a pak dosáhnout příměří, ale to nepřijímá ruská strana. Ta se chce napřed domluvit na podmínkách příměří a až v den podpisu příměří přerušit boje.
A jak se lidé dívají na situaci?
Když došlo ke skandálu, hádce mezi prezidenty v Oválné pracovně Bílého domu, lidé měli na Trumpa vztek, skoro všichni byli na straně Zelenského. Neviděl jsem jediného člověka, který by obviňoval Zelenského, že se tak neměl chovat, že tak neměl mluvit, že se tak neměl oblékat. Ukrajinci se za ním semkli.
Po konfliktu v Bílém domě podpora v Zelenského vzrostla. Když se někdo pokouší napadat našeho prezidenta, který podle nás postupuje správně, tak stojíme na jeho straně.
I poté, co odezněly emoce, průzkumy ukázaly, že většina ukrajinského obyvatelstva dále zastává názor, že se máme bránit. V porovnání s rokem 2022 trochu kleslo procento těch, kdo chtějí bojovat až do konce, ale pořád je to kolem 60 procent.
Taras Steckiv |
---|
Ukrajinský politik ze Lvova, který byl v letech 1990 až 2012 pětkrát poslancem parlamentu. V roce 2004 se aktivně zapojil do takzvané Oranžové revoluce po zvolení proruského premiéra Viktora Janukovyče prezidentem. |
V letech 1998 až 2001 byl členem Parlamentního shromáždění rady Evropy . |
Byl vždy tvrdým kritikem Minských dohod s Ruskem po obsazení Krymu a vypuknutí války na Donbasu. Dohody označoval za hrubou diplomatickou chybu prezidenta Petra Porošenka. |