Jak Putin zpackal ukrajinskou invazi

Termín zahájení „demilitarizace a denacifikace“ Ukrajiny, o nichž Putin hovořil, byl natolik utajený, že šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se o invazi dozvěděl až 24. února jen pár hodin předtím, než na Ukrajinu začaly dopadat první rakety.

Podle deníku Financial Times to Lavrova „naprosto zaskočilo“. Putin ministra Lavrova záměrně neinformoval a spuštění vojenské operace konzultoval jen s minimem spolupracovníků, zřejmě s ministrem obrany Sergejem Šojguem a náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem.

V Kremlu se na počátku úderu sešli oligarchové, kteří se báli o svá impéria. Na zaskočeného Lavrova podle FT naléhali, aby vysvětlil, proč se Putin rozhodl pro invazi. „Lavrov neměl odpověď,“ píše list.

Jiný oligarcha se ho pak zeptal, jak prezident mohl v tak malém okruhu spolupracovníků připravit tak obrovskou operaci. „(Putin) má tři poradce. Ivana Hrozného, Petra Velikého a Kateřinu Velikou,“ odvětil Lavrov.

FT oslovil šest Putinových důvěrníků, další lidi zapojené do konfliktu a představitele Západu a Ukrajiny. Podle nich právě Putinova izolace, kdy se svěřoval pouze velmi úzkému okruhu osob, je jedním z faktorů, který je vede k přesvědčení, že šéf Kremlu invazi zpackal. „Stalin byl padouch, ale dobrý manažer, protože se mu nedalo lhát. Putinovi ale nikdo nemůže říct pravdu,“ říká jeden ze zdrojů. „Lidé, kteří nikomu nedůvěřují, svou důvěru vloží ve velmi malý okruh lidí, kteří jim lžou,“ dodává.

Loni v únoru to navíc nebylo poprvé, co Putin své plány nesdělil ani svým nejbližším poradcům. O invazi na Krym neinformoval ani svou bezpečnostní radu. Putinovi poradci přitom naléhali, aby armádu na Krymský poloostrov neposílal, uvedli představitelé z USA i Ruska. V roce 2014, kdy Rusko Krym obsadilo, však ze strany Západu žádná velká odveta nepřišla, a to Putina utvrdilo v tom, že se rozhodl správně.

Putin podle FT rovněž dostává špatné informace. Jeho blízký přítel a šéf někdejší opoziční strany v ukrajinském parlamentu Viktor Medvedčuk mu loni řekl, že Ukrajinci přivítají ruské síly s otevřenou náručí, to se však zásadně lišilo od reality. Medvedčukovo tvrzení navíc podpořila tajná služba FSB. „FSB měla celý systém, jak říkat šéfovi, co chce slyšet,“ citoval FT příslušníka západních rozvědek.

Na druhé straně jiná rozvědka, SVR, Putina informovala o špatném stavu ruské armády a invazi nedoporučila. Jejího šéfa Nikolaje Patruševa stejně jako další nesouhlasné hlasy v ruském generálním štábu Putin přehlasoval.

Rusové při útoku nasadili přes 180 tisíc vojáků. Ukrajinské jednotky zachytily ruský úder na běloruské hranici, než skončil Putinův projev. Když prezident skončil, ozvaly se exploze v Kyjevě, Oděse, Charkově či Lvově. Útok byl veden na ukrajinské letecké základny a předpokládaná stanoviště protivzdušné obrany.

Ruské tanky a obrněnce se daly do pohybu ze čtyř směrů. Jedna kolona ze severu, přes běloruskou hranici, směřovala k Černobylské jaderné elektrárně, druhá na Černihiv. Na severovýchodě se valily k Charkovu, z východu se tlačily do Luhanské a Doněcké oblasti, obří konvoj tanků pak zatočil na jih směrem na Mariupol. Chersonskou oblast ostřelovali Rusové z lodí, z Krymu tam poslali bojová vozidla pěchoty a obrněnce.

V půl šesté ráno místního času Rusové udeřili na klíčový bod nezbytný pro rychlý úder na Kyjev – vojenské letiště Hostomel, odkud je do ukrajinské metropole jen dvacet kilometrů. Valeryj Zalužnyj, ukrajinský náčelník generálního štábu, jim ale úspěch překazil. Nařídil zničit ranveje a tím Rusům znemožnil přesun posil letadly Iljušin-76.

Jako první z ukrajinské vlády se detaily o rozsahu invaze dozvěděl tehdejší ministr vnitra Denys Monastyrskyj. Okamžitě zatelefonoval prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Stačila jen dvě slova: „Začalo to.“

Zelenskyj vyhlásil válečný stav a Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Ruskem.

Na mimořádném zasedání ukrajinské vlády pak padlo rozhodnutí, že s výjimkou silových ministrů se všichni ostatní přesunou na západ Ukrajiny. Během dne se množily zprávy o možném útěku Zelenského z Kyjeva. Prezident je vyvrátil večer, když zveřejnil video, v němž se objevil se svými spolupracovníky a poradci v Kyjevě. „My vsi tut,“ prohlásil. To v češtině znamená: „Všichni jsme tady.“

Andriji Jermakovi, poradci Zelenského, podle webu Mail-Online ten den volal na mobil Dmitrij Kozak, zástupce tajemníka Putinovy kanceláře, který mu „radil“, aby Ukrajinci kapitulovali. O něco později se ozval Viktor Chrenin, běloruský ministr obrany. Dostal za úkol vyřídit svému ukrajinskému protějšku Oleksiji Reznikovovi od ruského ministra Šojgua: „Když oznámíte kapitulaci, invazní vojska se zastaví.“

Tou dobou se na černomořském Hadím ostrově bránila ukrajinská posádka ruské přesile na lodích. V šest večer místního času vyzvala posádka křižníku Moskva třináct zbývajících vojáků, aby složili zbraně. „Ruská válečná lodi, jdi do p*dele,“ odpověděl pohraničník Roman Hrybov větou, která ho proslavila. Rusové během noci ostrov obsadili a všech třináct vojáků zajali. Ukrajinci je v prvních dnech považovali za mrtvé, později se ale ze zajetí vrátili domů.

Vyšlo také najevo, že boje na hostomelském letišti „nepřežil“ jediný exemplář největšího dopravního letadla na světě Antonov An-225 Mrija.

V obavách z války se už první den daly statisíce Ukrajinců na útěk do bezpečí. Silnice na západ byly beznadějně ucpané, na polských, slovenských a rumunských hranicích uprchlíci čekali desítky hodin na odbavení a jejich příliv se zdál být nekonečný. Muži ve věku 18 až 60 let ale nesměli ze země.

Později se ukázalo, že prezident dostal v první den války varování, že se ho ruská komanda ještě v noci na 25. února pokusí unést nebo zabít. Ráno ukrajinské hlídky zastřelily několik skupin Rusů oblečených do ukrajinských uniforem. Kyjev se tak probudil do druhého válečného rána.