Článek
Odcházející demokratická administrativa chce, aby Ukrajina snížila věk pro mobilizaci na 18 ze současných 25 let, aby muži, kteří jsou k dispozici, pomohli zemi ve válce s Ruskem, jež ji na počet bojovníků výrazně přečísluje.
„Čistá matematika současné situace na Ukrajině je, že potřebuje více vojáků v boji,“ uvedl úředník pro AP.
AP připomíná, že Bílý dům poskytl Ukrajině od začátku ruské plnohodnotné invaze pomoc ve výši 56 miliard dolarů a očekává se, že pošle ještě další miliardy, než Biden za necelé dva měsíce opustí prezidentský úřad.
Ukrajina zmobilizuje dalších 160 tisíc lidí
„Ale jak čas běží, Bidenova administrativa zostřuje svůj názor. Ukrajina má zbraně, které potřebuje, a nyní musí dramaticky zvýšit počet svých vojáků, pokud chce dál bojovat s Ruskem,“ píše AP.
Podle úředníka se Ukrajinci domnívají, že potřebují dalších asi 160 000 vojáků, americká administrativa si však myslí, že jich budou potřebovat víc. Dodal, že Ukrajina může také optimalizovat své současné síly agresivnějším jednáním s vojáky, kteří dezertují nebo bez povolení opustí zemi.
V uniformách je nyní více než milion Ukrajinců včetně Národní gardy a dalších jednotek. Podle AP si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj od západních spojenců v poslední době vyslechl, že Ukrajina nemá problém s nedostatkem zbraní, ale s množstvím vojáků.
Nejmenovaní evropští úředníci AP sdělili, že za takových podmínek bude brzy neudržitelné pokračovat v operaci v Kurské oblasti, kde se vše nyní zkomplikovalo příchodem severokorejských vojáků.
Bojeschopné Ukrajince chytají na ulicích a v barech. Spoustu jiných stát kryje
Tlak sílí před nástupem Trumpa
Vystupňovaný tlak na Ukrajinu, aby posílila své bojové pozice, přichází v době, kdy se Ukrajina připravuje na nástup nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu 20. ledna. Trump ještě před volbami slíbil, že válku na Ukrajině rychle ukončí, jak to chce udělat a v čí prospěch, však stále není jasné.
„Neexistují jednoduché odpovědi na vážný nedostatek pracovních sil na Ukrajině, ale snížení věkové hranice by pomohlo,“ řekl AP Bradley Bowman, vrchní ředitel Centra pro vojenskou a politickou moc při Nadaci pro obranu demokracií. „Toto jsou obtížná rozhodnutí pro vládu a společnost, která už tolik vytrpěla kvůli ruské invazi,“ dodal.
Ukrajina před časem podnikla kroky k rozšíření okruhu mužů způsobilých k odvodu, ale proti mnohem větší ruské armádě, jsou podle AP pouze „škrábáním po povrchu“.
Naposledy ukrajinský parlament odhlasoval snížení mobilizačního věku z 27 na 25 let letos v dubnu. Zákony také odstranily některé návrhy výjimek a vytvořily online registr pro rekruty. Očekávalo se, že přibyde asi 50 000 vojáků, což je daleko za tím, co tehdy Zelenskyj tvrdil, že je potřeba.
„Branná povinnost byla na Ukrajině po celou válku citlivou záležitostí. Vlastní problémy Ruska s dostatečným počtem vojáků na počátku války zabránily Moskvě plně využít svého potenciálu. Ale příliv jejích vojáků se posunul a USA tvrdí, že ukrajinský nedostatek už nelze přehlížet,“ píše AP.
Někteří Ukrajinci podle agentury vyjadřují obavy, že se další snižování minimálního věku pro odvod, a tím pádem odebrání mladých dospělých z pracovního procesu negativně promítne do válkou již tak poškozené ekonomiky.