Ukrajina vede spor o vrahy v armádě

Parlamentní výbor pro bezpečnostní složky naopak tento týden navrhl vyloučit ze služby v armádě podstatně širší spektrum trestanců - včetně viníků smrtelných dopravních nehod, v případě vražd je však jako hranice stanovena „úmyslná vražda dvou a více osob“.

„Osobně si myslím, že čára v zákoně by se dělat neměla. Abych byl upřímný, bylo by nutné pověřit vojenské velitele, aby si vybrali, koho potřebují a koho ne. I když se jedná o násilné trestné činy - vždyť je rekrutujeme do armády, aby zabíjeli. A ti, kteří to umějí dělat profesionálně, pokud podle našeho hodnocení budou zabíjet správně… to jsou dobří lidé, kteří by mohli sloužit vlasti,“ citoval počátkem března z Maljuskova výbušného prohlášení v rozhovoru se státní stanicí Pěršyj ukrajinský zpravodajský web TSN.

Maljuska tehdy také řekl, že „není příliš žádoucí“ propouštět zločince do armády na začátku jejich trestu. Mělo by podle něj jít o ty, kterým tresty končí a u kterých panuje jistota, že nebudou nebezpeční pro své spolubojovníky, ani pro civilní obyvatelstvo.

„Výrazně bych neomezoval kategorie, kdo bude moci naši zemi ochránit,“ řekl Maljuska. Už tehdy řekl, že jde jen o jeho postoj a že takový postup zřejmě může negativně vnímat veřejnost i ukrajinský parlament.

Nemýlil se. Návrh zákona umožňující propuštění vězňů, kteří se přihlásí do služeb ukrajinské armády, leží v ukrajinském parlamentu od 13. března. Přílišná vágnost pravidel se nelíbí parlamentnímu výboru pro bezpečnostní složky, který tento týden doporučil, aby byl zákon projednán v pozměněném znění, který výslovně zakazuje verbování trestanců, kteří byli odsouzeni za vraždy, sexuální násilí, trestné činy související s terorismem či ohrožující národní bezpečnosti Ukrajiny. Vyloučeni mají být dokonce i viníci dopravních nehod, kteří svým jednáním způsobili smrt dvou a více osob, informoval web LB.ua s odvoláním na místopředsedu výboru Andrije Osadčuka.

V případě trestanců propuštěných do armády by podle návrhu mělo jít o podmínku - pokud by se v době zbývající do konce trestu vyhýbali službě v armádě nebo spáchali další trestný čin, vrátili by se do vězení a přičetlo by se jim to k tíži.

Ministr Maljuska přitom zřejmě vycítil, že jeho postoj vyvolává kontroverze, proto poskytl také několik zmírňujících vyjádření. „Zajímavější je začít ani ne tak u odsouzených, ale u těch, kteří mají záznam v trestním rejstříku. Jsou to lidé, kteří již byli propuštěni z vězení, nebo tam nikdy nebyli,“ řekl například serveru RBK Ukrajina.

Povolávání vězňů do ukrajinské armády navrhl už počátkem roku tamní ombudsman pro lidská práva Dmytro Lubinec, tehdejší vrchní velitel armády Valerij Zalužnyj to odmítal, ačkoliv připouštěl palčivý nedostatek vojáků. „Copak je armáda pro špatné lidi? Tak to není,“ argumentoval Zalužnyj, který byl však ze svého postu počátkem února odvolán.

Ačkoliv ukrajinské zákony momentálně neumožňují povolávat vězně, na začátku ruské invaze v únoru 2022 Kyjev omilostnil více než 300 vězňů, kteří chtěli vstoupit do armády, podotkl web Politico.

Rusko verbuje odsouzené už více než dva roky a někdejší vůdce Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin objížděl ruské věznice a nabízel milost odsouzencům za připojení k jeho žoldnéřským silám.

Po Prigožinově neúspěšném pokusu o povstání a následné smrti vytvořilo ruské ministerstvo obrany speciální prapory tvořené převážně trestanci nazývané Storm-V a Storm-Z. V ruských regionálních médiích se přitom pravidelně objevují zprávy o zločinech, které po návratu domů z fronty omilostnění trestanci páchají.