Postřelený generál i žoldnéř z Číny. Unikly ruské zdravotní záznamy z války

„Kirillov byl přijat do Hlavní vojenské klinické nemocnice v Moskvě dne 3. března 2024 a propuštěn o pět týdnů později poté, co byl léčen kvůli střelné ráně v horní oblasti pravého stehna,“ píše web RFE s tím, že nemělo jít o zranění utržené v boji. Datum, místo a okolnosti této střelby však zůstávají nejasné a ruské ministerstvo obrany na dotazy stanice nereagovalo.

Kirillova, tehdejšího náčelníka radiační, chemické a biologické ochrany ruských ozbrojených sil, zabila nálož na ulici v Moskvě loni 17. prosince – k útoku došlo ani ne 24 hodin poté, co ukrajinská prokuratura v nepřítomnosti obvinila Kirillova z použití zakázaných chemických zbraní na Ukrajině.

Databáze získaná RFE obsahuje záznamy o hospitalizaci vojáků od generálů až po řadové vojíny a také informace o léčbě žoldnéřů včetně bojovníků někdejší Wagnerovy armády, mezi kterými jsou i cizinci z nejméně 10 různých zemí. Je mezi nimi i občan Číny, který stanici na dotaz přes sociální síť bez dalších podrobností potvrdil, že za Rusko na Ukrajině bojoval.

Data přitom pokrývají jen období od února 2022 do poloviny června 2024 – neodráží tak posledních osm měsíců krvavých bojů. „Databáze představuje pouze podmnožinu celkových ruských zraněných ve válce; pravděpodobně opomíjí vojáky ošetřené v poli, kteří se rychle se vrátili do bojů, a ty, kteří byli ošetřeni v civilních nemocnicích,“ upozorňuje stanice. Ruský velvyslanec v Severní Koreji také nedávno řekl, že „stovky“ ruských vojáků se léčily v KLDR.

Data RFE získala od přeběhlíka Alexeje Žiljajeva, který coby seržant ruské armády velel evakuační jednotce připojené ke 144. gardové motostřelecké divizi a nyní žije ve Francii, kde žádá o politický azyl.

Ze záznamů vyplývá několik dalších podrobností – například rostoucí věk raněných ruských vojáků, kdy po roce 2022 začalo přibývat raněných starších 50 let. Průměrný věk ošetřených za sledované období vzrostl z 28 na 36 let.

Množství raněných i typy zranění zůstávají ve sledovaném čase překvapivě neměnné, bez ohledu na to, zda ruská armáda v danou dobu útočila, nebo byla v defenzivě. Podle expertů citovaných RFE to naznačuje, že těžce ranění vojáci byli velmi často ponecháni svému osudu v poli.

S tím korespondují i slova samotného Žiljajeva, podle něhož navíc obě bojující strany začaly postupem času útočit i na jednotky evakuující zraněné. „Proto také v nemocnicích končili ti s lehčími zraněními – sami se totiž dokázali dostat z bitevního pole,“ vylíčil Žiljajev.

Zatímco zdravotníci v terénu zaznamenávají závažnost zranění přesně, zdravotnický personál ve větších nemocnicích je pod tlakem, aby v dokumentech vážnost zranění podhodnocoval, tvrdí Žiljajev. To má zajistit, že vojáci budou rychleji vráceni na frontu, a také to pomáhá minimalizovat pojistné vyplácené zraněným, dodal. Celá databáze raněných podle něj v rámci ruské armády koluje běžnou e-mailovou komunikací – aby velitelé byli schopni raněné vojáky dohledat.