Pomoc Ukrajině se plánuje na dekády, okamžitá občas vázne

„Ukrajinci přijali dlouhodobé plány, jak bude vypadat celoukrajinská energetická síť v roce 2030 a v roce 2050, jak to po nich chtějí mezinárodní donoři, ale tohle všechno je těžké pozorovat, když se bavíte s lidmi v regionech a oni potřebují generátor nebo postavit nemocnici teď,“ přiznal Kopečný.

Uvedl to z vlastní zkušenosti: „Připravili jsme za Česko program pro jednání v Bruselu a ve Washingtonu s donory, s mezinárodními organizacemi, abychom byli schopni něco dodat do příští topné sezony - kogenerační jednotky, bioplynky. Máme možnost dodat náhradní sloupy a kilometry elektrických drátů. To jsou věci, které dokážeme dodat do šesti měsíců. Já jsem to prezentoval poprvé někdy v březnu, pak v dubnu americkým kolegům zodpovědným za obnovu Ukrajiny a extrémně se jim to líbilo. Mají to jako model, který ukazují ostatním státům.“

„Ale frustrující je dlouhá časová osa, než se někdo rozhoupá, že bude vůbec ochoten něco koupit a dodat,“ dodal zmocněnec. „Jsou studie a plány na roky 2030 a 2040, ale potřebujete něco na říjen 2023, protože to pak budeme zase chytat jako kočku za ocas. Loni se od července vedly diskuse, že přijde zima a místo toho se hlavní rekonstrukční konference v Luganu věnovala tomu, kdo bude mít jaký region. Až do října nikdo neřešil, jak se budou dodávat náhradní energetické zdroje,“ uvedl Kopečný.

Upozornil, že letos je situace komplikovanější než loni: „Minulý rok jsme měli tu výhodu, že jsme měli kam sáhnout, že jsme oslovili ČEZ, ČEPS, všechny firmy a soukromé dárce. Teď nám už zbývá jen ta poslední možnost – něco nakoupit, protože co bylo možné v Evropě dodat jak dar, se už poskytlo. Jenomže výroba jednoduchých kogeneračních jednotek je 4 až 6 měsíců, u nějakých pokročilejších generátorů nebo velkých transformátorů, které jsou zasahované, se bavíme o dvanácti až 18 měsících.“

Zmínil, že na jaře vadilo, že se to nedá dodat do měsíce, jenomže ono je to pořád těch deset až dvanáct měsíců.

„V tuto chvíli se všichni soustředí na analytickou část,“ vysvětlil to Kopečný, „velcí mezinárodní donoři, kteří nedávají jednotky miliard eur, ale desítky - a to jsme o řád níž, než je celková škoda, pracují v dlouhodobých cyklech financování a na začátku potřebují tu studii.“

Kopečný dodal i příklad, proč jsou nutné studie a koordinace: „V momentě, kdy jednu část zničeného města a rozvodné sítě v nich začne opravovat italská firma a druhou turecká, která pracuje s jinými napětími, je to problém. Proto je u malých darů výzva zkoordinovat to tak, aby to všechno fungovalo dohromady.“

Česká republika se při poskytování pomoci soustředí na oblasti, které jsou nejpostiženější, řekl host podcastu: „Tři sektory, na které Rusové útočí nejvíce a na které se soustředí největší pozornost jak donorů, tak Ukrajiny samotné – jsou doprava a energetika a zdravotnictví.“

„Byli jsme zemí, která dodala největší množství mostů. Jsou to těžké konstrukční mosty, ale i pontonové mosty, pontonové jsme vyřadili z našich zásob,“ uvedl zmocněnec. Vysvětlil, jak to bylo možné: „Tady bylo silné železniční vojsko, kvůli naší geografické pozici během studené války. Na rozdíl od mnoha dalších zásob jsme se těchto nezbavili, takže to zůstalo v rámci státních hmotných rezerv a zároveň to bylo těžko využitelné, Právě na základě těchto dodávek jsme navázali rozhovory o dodávkách na komerční bázi, tedy za peníze pro české firmy.“

„Rozvojová spolupráce funguje jen, když to nejsou dary, ale obchod,“ řekl otevřeně Kopečný a vysvětlil, jak to funguje: „Důvod proč skandinávské země a Německo dávají velké prostředky na rozvojovou pomoc není filantropický, firmy tam za poskytnuté peníze vozí zboží, které si pak udržují, a z toho profituje dánský nebo německý výrobce.“

Kopečný zmínil, že některé firmy se už na Ukrajině angažují. Zmínil aktivity Moravských naftových dolů ve Lvovské oblasti i Škody Transportation, která má v Dnipru vývojové studio, kde 50 ukrajinských inženýrů vyvíjí řídicí systémy do všech kolejových vozidel. Jezdí s nimi tramvaje v Praze a v Plzni. Uvedl, že Škoda Jaderné strojírenství je významným aktérem v odvětví na celé Ukrajině.

Česká republika pomáhá i ve zdravotnictví. A nejde jen o pár desítek zraněných, kteří se přepravili na léčení, uvedl Kopečný: „Vozili jsme do Česka doktory, abychom jim předali nějaké zkušenosti. Zjistili jsme přitom, že nejcennější je být pro naše doktory tam. Je po tom velká poptávka ze strany českých nemocnic kvůli zvyšování schopností zdravotnického personálu. Vrátí se lidé, kteří by se jinak s takovými zraněními nesetkali. Nejde o to, že to jsou válečná zranění, jsou to traumata, jako při těžkých nehodách nebo při požáru.“

ČR tam zajišťuje i zdravotnická zařízení, uvedl zmocněnec: „Dodali jsme tam vybavení pro operační sály, jednotky intenzivní péče. Soustředíme se na plastickou obnovu končetin, posttraumatickou péči. Akutní posttraumatickou péči potřebují statisíce lidí a naši přední experti z kliniky na Vinohradech jsou součástí týmu lékařů, které tam vysíláme.“

Další oblastí pomoci je léčba popálenin, ve které patří Česká republika ke špičce, uvedl Kopečný: „Czech Press Photo loni vyhrála fotografie dívky ze Lvovské oblasti, která měla popáleniny na 70 procentech těla a  kterou se podařilo tady na Vinohradech díky péči našich lékařů zachránit. My se snažíme budovat kapacity tam. Systematicky se snažíme vybrat místa, kde se budují kožní banky.“

„A pak je tu primární péče, na deokupovaných územích je nedostatek základních léčiv i personálu, praktických lékařů,“ zmínil zmocněnec: „V deokupovaných oblastech není nic. Buď se lidé odstěhovali, nebo když se vrátili lékaři, tak bylo absolutně všechno vyrabované - na klinikách nezůstal jediný lék. Máme programy zaměřené právě na to, abychom vybavili pár klinik pro pár tisíc lidí. Budeme schopni zprostředkovat primární péči, zaměřujme se na pediatrii, gynekologii. Pokud se podaří protiofenziva, tak první, co budeme řešit, aby lidi neumrzli, ale taky aby přežili zdravotní potíže.“

Kopečný popsal také postup v případě zničené přehrady: „Okamžitý dopad je adresován humanitárními dodávkami i z České republiky. Česká vláda byla velmi rychlá, byla jednou z prvních, která okamžitě vyčlenila potřebný materiál a zorganizovala jeho transport na místo zasažené obrovskou povodní.“

Zmocněnec zmínil, že pomoc při přírodních katastrofách funguje velmi dobře: „Máme povědomí, co je potřeba, vybavení pro hasičský záchranný sbor pro nasazení na místě i vybavení zlepšující informace o lidech, kteří přežívají v zatopených domech.“

To je ovšem jen začátek, dodal host podcastu: „Takové škody se dají řešit jen dlouhodobě a musí se s tím začít už nyní, co nejdříve. Jak voda opadne, ukáže se počet obětí, rozsah škod na majetku, ale také to, jaký bude střednědobý a dlouhodobý zásah do fungování života v oblasti.

„V případě Kachovské přehrady, která fungovala i jako elektrárna, se zmapuje, co se narušilo a jaký to bude mít zásah do rozvodné sítě, na zdroje elektřiny, pro jaké množství lidí, jak je to možné nahradit, jaké velkokapacitní generátory budou potřeba,“ vysvětlil zmocněnec.

„Udělá se monitoring vodohospodářských škod, včetně znečištění pitné vody. V ten moment se může řešit čištění vody, jak nahradit zdroje pitné vody pro miliony lidí a zdroje užitkové pro ještě větší oblasti,“ zmínil Kopečný.

V případě přehrady je vše komplikovanější kvůli tomu, že levý břeh Dněpru stále kontrolují Rusové, připustil zmocněnec: „Vše je závislé na tom, zda-li se Ukrajincům podaří okupanty vyhnat. I záchranné práce byly okamžitě ostřelovány ruským dělostřelectvem. Kam dosáhli, tak stříleli na záchranáře i oběti. Vše, o čem mluvím, předpokládá úspěšnou protiofenzivu, aspoň do té míry, že dělostřelectvo nebude ostřelovat s takovou intenzitou oblast, o které se bavíme.“ Nový rezervoár proto bude možné vybudovat, až skončí boje.

„V následujících měsících nás čekají analýzy a studie. Především vytyčení těch technologických a technických řešení: Co na kterou z těch oblastí, co teroristický útok způsobil, lze použít, odkud to může být dodáno a jestli na to někdo má peníze. Jestli to někdo zafinancuje jako investici, jestli to někdo pojistí,“ upozornil host podcastu a otevřeně řekl: „Na všechno je řešení, ale každé řešení něco stojí.“

Co se týká celkového objemu škod způsobených válkou na Ukrajině, Kopečný řekl, že existují odhady jejich výše: „Jakkoli se míjejí o desítky procent, je řád něco, na čem je relativně shoda hlavních donorských organizací a finančních institucí - jsou to vysoké stovky miliard eur.“