Článek
„Musíme přiznat, že jsme postupovali příliš pomalu,“ řekla dánská premiérka Mette Frederiksenová podle serveru Defense One. „Nestačí jen poskytnout Ukrajincům to, co potřebují, aby se ubránili. Musíme jim poskytnout to, co potřebují, aby mohli porazit Rusko,“ vysvětlila.
„Půldruhé miliardy eur, které EU slíbila pro nový obranný fond, jsou drobky,“ řekl generální ředitel švédské zbrojovky Saab Michael Johansson na jednom z panelů. Dodal, že EU „může jít dál a vložit do tohoto fondu obrovské množství peněz, přes sto miliard eur, a pak uvidíme, co se bude dít“.
Na nedostatečný objem pomoci si diplomaticky postěžoval při projevu v Reaganově nadaci i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Narážel například na 31 dodávaných tanků Abrams. „Nejsem si jistý, zda takové množství tanků může změnit situaci na bojišti,“ řekl.
K chystanému dodání stíhaček F-16, jichž má být 65 až 75, Zelenskyj uvedl, že jich potřebuje nejméně 128, aby Rusko ztratilo převahu ve vzdušném prostoru.
Není co nakupovat, výrobní kapacity jsou vytížené
Estonská premiérka Kaja Kallasová zmínila na jednom z panelů, že problémem je, za co peníze utratit: „Několik vlád chtělo zvýšit výdaje na obranu na požadovaná dvě procenta HDP, ale nikdo není schopen najít dodavatele, kteří by se již nezavázali plnit dodávky na Ukrajinu a neměli vytížené kapacity. Jeden premiér se mě zeptal – kde mohu utrácet? Chci utratit nejméně dvě procenta na obranu, ale nikdo mi nic neprodá, protože nic nemá.“
I český prezident Petr Pavel přiznal na stejném panelu: „Máme vážné mezery v plnění našich cílů v oblasti kapacit.“
Představitelé členských zemí si uvědomují současnou komplikovanou bezpečnostní situaci, nutnost reagovat na pokračující ruskou agresi na Ukrajině, a to mnohem rychleji, jenomže západní země nezačaly přecházet na válečnou ekonomiku, jak už to dělá Rusko.
Navýšení výrobních kapacit přitom není otázkou týdnů nebo měsíců, EU se navíc ještě nedokázala shodnout na úpravě taxonomie, aby zbrojní (a s ní související) výroba nebyla omezována jako neekologická, ale měla naopak prioritu.
Ukrajina má právo útočit na cíle na území agresora, řekl šéf NATO
