Pojar: Trump nemá důvod pomáhat Putinovi s obnovou Sovětského svazu

Určitým způsobem ano, protože jeho nástup byl razantní jak v domácí, tak v zahraniční politice. Je vidět, že se jeho tým více a pečlivěji připravil než v tom prvním období. A že si uvědomují, že na změny mají jen letošní rok, protože příští rok budou volby do Kongresu, kde mohou ztratit většinu. A vše poté bude složitější prosazovat.

Směr mají dobře promyšlený. To, co vidíme, je trumpovský styl vyjednávání. Neliší se od prvního období, ale teď slyšíme velkolepější prohlášení a je tu větší tlak dosáhnout výsledku co nejdříve.

Pomocí cel a sankcí chtějí dosáhnout, aby byl vyrovnanější obchod s USA. Aby zahraniční firmy neinvestovaly v Kanadě a Mexiku a pak své zboží nedovážely do Států. Další cíl je zabránit, aby Čína nebyla v kritické infrastruktuře USA a jeho blízkém okolí, jako například v Panamské průplavu. Za jeho velkolepými prohlášeními se skrývají takovéto jednoduché věci.

To je součást jeho taktiky. Ukáže sílu, znervózní a vystraší, ale zatím je snaha udělat obchod neboli deal výhodný pro Ameriku. Což ale neznamená, že to nemusí být výhodné i pro druhou stranu. Podle mého chce dosáhnout nějakého normálního stavu a dělat obchody, protože je to obchodník. Akorát k tomu používá mediální předehru.

Jsme jen desetimilionová země, ale přesto tam máme otevřené dveře a je o nás zájem. Sám jsem měl za osm dní šedesát schůzek. Zájem o nás je dán naší politikou vůči Izraeli nebo naší podporou kubánských disidentů. Jinde otvírají dveře čeští investoři, kterých je tam stále více. Dohromady tam jsou české investice za 12 miliard dolarů. Což na Ameriku není moc, ale v některých okresech jsou čeští podnikatelé důležití zaměstnavatelé a tamní kongresmani mi díky tomu rádi otevřeli dveře.

Jako země kupujeme F-35, vrtulníky Bell a odebíráme palivo Westinghousu, zkapalněný plyn z Louisiany. To se počítá, zvláště u trumpovců, kteří ctí prezidentovu transakční mentalitu. U nich platí dvojnásob, že tam nepřicházíte jako žebrák, ale jako partner, který něco kupuje nebo dělá výhodné dealy.

Po trumpovsku řeknu, že to byl poslední omyl Bidenovy administrativy. Je to ale jednoduché. Protože Američané chtěli co nejvíce omezit země, které budou mít k těmto čipům přístup, tak to omezili jen na ty země, které je už dnes odebírají. A Česko ty nejsofistikovanější čipy ještě nenakupovalo, a proto jsme se do první skupiny nedostali.

V Americe jsme to řešili a dostal jsem se k lidem, kteří o tom rozhodovali. A ti mi řekli, že s námi žádné bezpečnostní problémy nemají. Koneckonců když nám prodávají stíhačky F-35, budou licencovat jadernou elektrárnu, tak jsme asi dobrý partner. Proto věřím, že se do skupiny, kde jsou Francouzi, Němci nebo Nizozemci, dostaneme. Nejenom kvůli možnému nákupu čipů, ale pro případ, že by byl tento přístup replikován na jinou situaci i v budoucnosti.

Spíše bych to očekával než ne. Ale bude záležet na naší reakci. Neměli bychom být pasivní a nabídnout aktivně řešení, které bude výhodné pro všechny. Pokud jde o cla na auta, tak bychom měli souhlasit s narovnáním, které by mělo jít ale dolů. Americká auta jsou v Evropě zatížená 10procentním clem a evropská v USA jen dvěma a půl procenty. Měli bychom zkusit vyjednat, že se cla sníží na dvě a půl nebo na nulu. Věřím, že se to Evropské komisi podaří a k žádné obchodní válce nedojde.

Potom budou muset průmyslové firmy hledat jiné trhy, než je ten americký. Případná cla se dotknou hlavně Německa, ale tím pádem i nás. Proto doufám, že v Německu bude co nejdříve sestavena po volbách vláda, která bude mít jasnou politiku na oživení ekonomiky a která se dokáže s USA domluvit.

On by tu válku rád skutečně ukončil a bude na to tlačit. Jeho slib, že to zvládne do 24 hodin, ale musíme brát obrazně. V tom smyslu, že chce, aby to bylo co nejdříve. Američané jsou v kontaktu s Ukrajinci i s ruskou stranou. Generál Keith Kellogg, zvláštní vyslanec pro válku na Ukrajině, řekl, že potřebuje sto dnů na vytvoření plánů, na kterých teď pracuje. Trump svými výroky tlačí na obě strany, které se snaží přesvědčit, že jednání je výhodnější a že je to potřeba udělat teď. Jinak to bude pro obě strany nesmírně krvavé lidsky i ekonomicky.

Přitvrdit ekonomicky a pokračovat v dodávkách zbraní. Může udělat sekundární sankce na Rusko. Může říkat, že dohoda musí skončit kompromisem a nemůže to dopadnout deset nula, protože by to nešlo dlouhodobě udržet. Ukrajinci jsou k jednání připraveni, ale ruská strana chce bojovat dál, protože teď vítězí, nebo si dává nesplnitelné podmínky.

Dobře vědí, že v tuto chvíli nemají sílu je dobýt zpět, ale berou to tak, že jde jen o dočasnou okupaci, i s tím, co může dočasnost znamenat. My jsme měli na svém území okupační sovětská vojska 20 let. Ukrajinci neuznají nikdy anexi svého území Ruskem, ale chápou realitu, že nekontrolují část svého území.

Otázkou je, jestli je Putin natolik silný, aby podobnou dohodu dokázal prosadit a garantovat. Stejně by chtěl mít pod kontrolou Sýrii, jako ji měl před pár měsíci, ale už to nedokáže. Dokáže kontrolovat jen to, co ekonomicky utáhne. Pro žádného amerického prezidenta, a zvláště Trumpa, by nebylo dobré dávat svému soupeři cokoli zadarmo, když to není potřeba.

Spojené státy si uvědomují, že pokud Rusko pohltí Bělorusko a Ukrajinu, tak se stane novodobým Sovětským svazem, a že to bude těžší soupeř. A USA se chtějí soustředit na Čínu jako největšího vyzyvatele. A proto nebude pomáhat Rusku, navíc když je v dobrých vztazích s Čínou. Proč by posiloval svoje soupeře? Trump chce, aby dohoda o Ukrajině byla výhodná pro USA, a obnovení Sovětského svazu není výhodný deal a on to vidí.

Chceme, aby Amerika zůstala v Evropě a garantovala bezpečnost aliančních zemí. Ale i proto se musíme snažit budovat svoje vojenské kapacity a musíme ctít dohodu, že budeme na obranu dávat zhruba všichni stejně a nebudeme černými pasažéry. Amerika už není ochotná vojenské náklady tolik nést sama, ať je v Bílém domě republikán, nebo demokrat.

Jsem přesvědčen, že největší bezpečnostní garancí pro Ukrajinu je síla jejich armády a schopnost se bránit, aby si Rusko po příměří dvakrát rozmyslilo znovu zaútočit. Proto bychom se měli soustředit na pomoc Ukrajině vybudovat její síly. Nemyslím si, že by zahraniční vojáci na linii střetu mohli být garancí pro ukrajinskou nezávislost. Nefungovalo to nikde ve světě, tak proč by mělo na Ukrajině. To dokáže jen sebevědomá a dobře vyzbrojená ukrajinská armáda s vůlí bojovat.

Není to teď na pořadu dne. Všichni to vědí, ale neměli bychom to vylučovat do budoucnosti.

Neříkám, že to ve mně vzbudilo nadšení, ale buďme realisty a podívejme se, jak svět nyní funguje. Jako Evropané jsme si přáli svět o mnoha pólech, který bude demokratičtější, kde nebude jedna dominantní síla. Teď ho máme, akorát nepatříme k pólu, který by byl nejsilnější. Zároveň je to svět, který je více chaotický a predátorský. Nejásám z toho, ale jsem realista a říkám, že by bylo dobré se připravit na to, jak v tomto světě budeme hájit svoje zájmy.

U Panamského průplavu to chápu jako tlak na Panamu, aby průplav nebyl pod kontrolou Číny. V tomto přeji Trumpovi úspěch. Grónsko je pro USA důležité, protože by přes něj letěly ruské rakety na americká města a Spojené státy tam dlouhodobě mají základny. Je to vstup do Arktidy a není ani v našem zájmu, aby ho získal někdo jiný. Uvidíme, jak to bude pokračovat. My jsme na straně Dánska a podporujeme dánské pozice, premiér Fiala to řekl i dánské premiérce. Pevně doufám, že k vojenské eskalaci nedojde a že se USA dohodnou s Dánskem na vzájemném dealu, který bude výhodný pro všechny a nebude přes hlavy Gróňanů.

To mě překvapilo, protože převzít kontrolu nad Gazou bude těžký oříšek pro každého. Je to dost kreativní a netradiční způsob, kterým chce Trump zamíchat jednáními a otevřít nový pohled na uspořádání na Blízkém východě. Protože způsob, jak jsme se snažili posledních 70 let, příliš úspěšný nebyl. Neberme ho ale doslova, ale jen jako naznačení jiného směru.

Trump také upozornil na to, jak je Gaza zničená a že tam 20 let vládlo teroristické hnutí a že není dobré tam budovat to samé a že by se možná těm lidem žilo někde lépe. Jsem proti jakýmkoli násilným přesunům, ale dokážu si představit, že se mnohým Gazanům bude někde žít lépe. A pokud by jim okolní státy nabídly azyl a pokud by to bylo jejich dobrovolné rozhodnutí, tak bych tomu nebránil.

Určitě to jde tímto směrem, ale neměli bychom na ideje rezignovat. Jen je stále složitější se na některých univerzálních idejích ve světě shodnout. Bojujme za zachování našich západních hodnot v rámci Západu, nenechme se omezovat těmi, kteří to vidí jinak. Ale představa, že celý svět nás chce následovat, není dneska reálná.

Nemusí ustoupit úplně. Spousta zemí i byznysu chce dál brát ohled na životní prostředí. Ale pokud nebudeme bohatí a neudržíme svoje ekonomiky při životě, tak nedokážeme prosazovat žádné změny. Musíme budovat konkurenceschopné ekonomiky a respektuhodné armády, abychom měli vliv a mohli vůbec nějaké změny prosazovat. Musíme si přiznat, že ekonomická a tím i politická váha Evropy klesá, zatímco USA si udržují svou pozici a Čína a Indie stoupají.

Trump je tam teprve pár týdnů, tak mu dejme čas. Když jsem tam byl, tak jsem několikrát opakoval, že je škoda, že nenavštívil Českou republiku během svého prvního mandátu, i když k nám má vztah díky své zesnulé první ženě a dětem, které umí trochu česky. A dodal jsem, že ho tu rádi uvidíme. A také doufám, že čeští představitelé budou mít otevřené dveře do Bílého domu. Ale Američané vidí, že máme volební rok, a řeší spoustu návštěv ze zemí o větším výtlaku, než jsme my. A navíc Petr Fiala byl v Bílém domě a není to ještě ani rok. Určitě na některých světových fórech se český prezident a možná i premiér s Donaldem Trumpem potkají.