Po Maďarsku Polsko. Varšava kvůli vlastnímu sporu s EU blokuje peníze pro Ukrajinu

Polský premiér Mateusz Morawiecki ve čtvrtek označil spojení daně a pomoci Ukrajině za pokus o vydírání. Ostatní šéfové států a vlád zemí EU včetně českého premiéra Petra Fialy se jej patrně na čtvrtečním summitu pokusí přesvědčit k podpoře návrhu. Zároveň usilují o to, aby během vrcholné schůzky velvyslanci při paralelním jednání dosáhli dohody o nových sankcích.

České předsednictví tento týden dojednalo shodu na podpoře Ukrajiny a zavedení minimální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy. Maďarsko oba tyto návrhy blokovalo během jednání o unijních penězích, o které mohlo přijít kvůli problémům s právním státem. Česko proto spojilo všechny návrhy do balíčku a ostatní země nakonec uzavřely s Budapeští kompromis, snížily zmrazenou částku z kohezních fondů a odblokovaly peníze z mimořádného fondu obnovy. Poté, co 26 zemí včetně Maďarska kompromis ve středu formálně potvrdilo, čeká zatím Unie marně na souhlas Varšavy.

„Spojení pomoci Ukrajině s tak vzdáleným a zcela odlišným tématem, jako je firemní daň, není nutné, je to omyl a pokus o vydírání,“ prohlásil při příchodu na schůzku unijních lídrů Morawiecki.

Polská vláda, které dříve stejně jako Maďarsku Evropská komise odmítala kvůli sporu o nezávislost justice schválit plán potřebný k čerpání z fondu obnovy, se k firemní dani stavěla odmítavě už na jaře. Poté však Komise plán podpořila a návrh daně během podzimu vetovalo pouze Maďarsko.

„Polsko se vrátilo k tomu, co tvrdilo dříve, a my jsme tam, kde jsme byli s Maďarskem,“ připustil před novináři jeden z unijních diplomatů. Varšava zdůvodňovala svůj nesouhlas podobně jako dříve Budapešť tím, že by se EU neměla k dani přihlásit dříve, než bude jasné, zda se ke globálnímu systému připojí všechny země včetně klíčových Spojených států.

Polsko má ze zmíněného fondu dostat dotace 23,9 miliardy eur (asi 580 miliard korun), dalších téměř 12 miliard eur pak ve formě výhodných úvěrů. Zatím se ale nedočkalo výplaty peněz, která je podmíněna dalšími reformními kroky v oblasti soudnictví.

Morawiecki ve středu vyzval EK, aby Varšavě peníze přestala blokovat. Premiér se zároveň pokusil projevem v polském zákonodárném sboru prosadit dodatky k justičním zákonům, mimo jiné k normě o disciplinárním řádu polského nejvyššího soudu, která je jedním z předmětů sporu s Bruselem. Polská vláda předložila návrhy, které mají vyjít vstříc námitkám Komise, mezi zákonodárci však zatím nebyla shoda na jejich rychlém přijetí.

Z Varšavy kromě firemní daně zní nespokojenost rovněž s vývojem kolem devátého balíku sankcí proti Rusku. Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán má blízko k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, se podle diplomatů pokouší ze seznamu téměř dvou set jmen odstranit tři členy ruské vlády. S tím Polsko nesouhlasí a podle diplomatických zdrojů hrozí neschválením celého balíčku. Ten kromě toho blokují požadavky dalších zemí, které chtějí v zájmu dostatku potravin pro mimoevropské státy zajistit, aby se unijní sankce nijak nedotýkaly vývozu ruských obilovin a hnojiv.