Peskov: Vzdejte se čtyř anektovaných území, jinak mír nebude

„Nemůže existovat mírový plán pro Ukrajinu, který by nebral v úvahu dnešní realitu, pokud jde o ruské území, tedy čtyři regiony, které se připojily k Rusku. Plány, které tyto skutečnosti nezohledňují, nemohou být mírové,“ cituje Peskova agentura Reuters.

Rusko v září po právně nelegitimních „referendech“ prohlásilo ukrajinskou Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast za součást svého území. Rusko ale ani jeden z těchto čtyř regionů plně nekontroluje.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím propaguje svůj desetibodový mírový plán, který poprvé oznámil v listopadu. Probral ho již mimo jiné s americkým prezidentem Joem Bidenem a opakovaně vyzval světové lídry, aby na jeho základě uspořádali globální mírový summit.

Tento summit by se mohl uskutečnit na konci února na půdě OSN, navrhl šéf diplomacie Dmytro Kuleba. Rusko se podle něj může zúčastnit, ale pouze pod podmínkou, že ti, kteří za agresi zodpovídají a páchají v ní válečné zločiny, předstoupí před speciální tribunál.

Mírový plán počítá se stažením ruských vojsk z mezinárodně uznaného území Ukrajiny, což by znamenalo, že se Rusko vzdá jak čtyř zmiňovaných regionů, tak Krymu, který anektovalo v roce 2014.

To Rusko opakovaně odmítá. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý doslova řekl, že pokud se Ukrajinci těchto území nevzdají, tak to bude muset „vyřešit ruská armáda“.

V podstatě stejné stanovisko ve středu zopakoval Peskov.

Americký deník New York Times situaci shrnuje tak, že pozice obou znesvářených stran jsou tak zaryté v tvrdých liniích, že „cesta k rozhovorům o míru bude ještě dlouhá“. Obě strany se zřejmě domnívají, že ještě mohou vojensky něco získat. Ukrajina má v těchto dnech na bojištích převahu, protože dobyla velkou část území zpět. Ruští okupanti však stále ovládají část východní a jižní části země.

Deník současně připomíná, že návrh na ukončení konfliktu, který Ukrajinci nabízeli Rusům na březnovém jednání v Istanbulu, obsahoval zásadně větší ústupky, než jsou Ukrajinci ochotni udělat nyní. Tehdy byli připraveni ústavně zakotvit neutrální status, čímž by se de facto zřekli snahy o budoucí členství v NATO. Ruský prezident Vladimir Putin nabídku odmítl.

Následkem rostoucího množství zjištění o válečných zločinech páchaných na ukrajinských civilistech považuje Kyjev tento návrh za pasé. „Emocionální pozadí na Ukrajině se velmi, velmi změnilo,“ řekl stanici BBC šéfporadce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. „Viděli jsme až příliš mnoho válečných zločinů v přímém přenosu,“ vysvětlil.