Pentagonu pro Ukrajinu zbývá pět miliard dolarů

Podle listu The Wall Street Journal dříve takový objem peněz vystačil zhruba na půl roku. V zemi, jejíž podpora je pro Kyjev zcela klíčová, se přitom vedou stále bouřlivější vnitropolitické debaty o tom, jak postupovat dál.

„Přestaňte hrát hry,“ vyzýval demokratický prezident Joe Biden republikánské zákonodárce ke schválení dalšího balíku pomoci Ukrajině poté, co byl o víkendu schválen provizorní vládní rozpočet na 45 dní, který s dalšími penězi pro Kyjev nepočítá.

„Nemůžu uvěřit, že ti, kteří hlasovali pro podporu Ukrajiny – drtivá většina ve Sněmovně i Senátu, demokraté a republikáni – nechají z čistě politických důvodů zbytečně zemřít na Ukrajině více lidí,“ dodal šéf Bílého domu, jehož v srpnu navržený balík dalších 24 miliard dolarů (přes 562 miliard Kč) pro Ukrajinu v Kongresu zatím neprošel.

Zbývající peníze jsou po údajné „účetní chybě“ Pentagonu k dispozici v rámci systému zvaného Presidential Drawdown Authority (PDA). Celkový finanční strop PDA nejprve určuje Kongres, systém ale poté Bílému domu umožňuje v krizových situacích velmi rychle čerpat ze zásob americké armády zbraně i vybavení. Od srpna 2021 do letošního srpna bylo takto poskytnuto téměř 24 miliard dolarů (přes 562 miliard Kč).

„Brzy budeme mít další balíček pomoci pro Ukrajinu, který bude signalizovat naši pokračující podporu statečnému lidu Ukrajiny,“ prohlásila mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová. Podle zdrojů webu Politico se dá oznámení tohoto menšího balíku pomoci očekávat už tento týden. Bidenova mluvčí ovšem také připustila, že jako dlouhodobé řešení to stačit nebude.

Schválení další pomoci v Kongresu komplikuje to, že i relativně umírnění republikáni, jako šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy, nyní začali podmiňovat další finanční pomoc pro Kyjev tvrdší ochranou jižní hranice Spojených států, jež čelí rekordnímu náporu nelegálních migrantů.

Takové situaci se podle zákulisních informací agentury AP dlouho snažil zabránit například šéf republikánské senátní menšiny Mitch McConnell.

„Amerika je priorita a naše hranice musí být bezpečná,“ vzkázal McCarthy. Zároveň však ujistil, že zbrojní dodávky Ukrajině nadále podporuje. Podle Bidena dokonce slíbil, že zajistí dodatečné schválení pomoci, což u republikánů vyvolalo rozruch.

Část z nich je totiž radikálnější a jakékoliv další peníze pro Kyjev odmítá. Rebelové v čele s kongresmanem Mattem Gaetzem proto oznámili, že vyvolají hlasování o McCarthyho odvolání. Ten by pak vzhledem k relativně těsné republikánské většině ve Sněmovně reprezentantů zřejmě potřeboval i hlasy demokratů, aby se v křesle udržel.

Rebelové z řad spolustraníků McCarthymu zatopili už v lednu, kdy bylo potřeba 15 hlasování, než byl do čela Sněmovny reprezentantů zvolen.

S blížícími se prezidentskými a parlamentními volbami v USA bude zřejmě prosazení další pomoci Kyjevu stále těžší, neboť únava americké veřejnosti z této války zjevně roste. Ve společném průzkumu stanice ABC a listu Washington Post zveřejněném 24. září odpovědělo 41 procent respondentů, že USA poskytují Ukrajině až příliš pomoci, přičemž v únoru stejně odpovědělo 33 procent a loni v dubnu pouze 14 procent dotázaných. U republikánů je nepřekvapivě toto procento vyšší.

Rostoucí nejistoty ohledně další americké pomoci Kyjevu si pochopitelně všímá Rusko, američtí spojenci v Evropě i samotná Ukrajina.

„Únava z naprosto absurdní podpory kyjevského režimu bude v různých zemích, zejména ve Spojených státech, narůstat,“ předpovídal mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Šéf unijní diplomacie Josep Borell na nedávném setkání evropských ministrů zahraničí v Kyjevě připustil, že ho americký provizorní rozpočet nepočítající s penězi pro Ukrajinu překvapil a zklamal. „Doufám, že to nebude definitivní rozhodnutí a Ukrajina bude mít i nadále podporu USA,“ citoval jej web Euractiv.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řekl, že Kyjev spolupracuje s oběma stranami v americkém Kongresu, aby zajistil, že se víkendový „incident“ nebude opakovat. „Nemáme pocit, že by americká podpora byla rozbita,“ ujišťoval v pondělí, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ubezpečoval, že Kyjev bude ve svých vojenských snahách dál pokračovat stůj co stůj.

Spojené státy jsou nyní s velkým náskokem největším dodavatelem vojenské pomoci Ukrajině a bez jejich další podpory je pokračování nynější protiofenzivy jen těžko představitelné.

Německý Kiel Institute spočítal, že USA od začátku ruské invaze do konce letošního července poskytly vojenskou pomoc v celkové výši 42,1 miliardy eur (více než jeden bilion Kč). Německo, které bylo druhé v pořadí, poskytlo pomoc za 17,1 miliardy eur (necelých 419 miliard Kč).

Od počátku ruské invaze americký Kongres dosud schválil čtyři balíky pomoci pro Kyjev v celkovém objemu 113 miliard dolarů. Nejde ale zdaleka jen o vojenské výdaje, částka zahrnuje třeba i pomoc uprchlíkům, opatření v oblasti energetiky nebo také „boj proti dezinformacím“.

Na to, že balíky pomoci pro Ukrajinu mohou obsahovat ledacos a že to platí i pro aktuální Bidenův návrh, poukázalo ve své analýze americké Centrum pro strategická a mezinárodní studia.

„Administrativa požadovala jednu miliardu dolarů na globální infrastrukturní projekty s cílem konkurovat Číně. I když je to chvályhodný cíl, nemělo by to být líčeno jako peníze na pomoc Ukrajině. Totéž platí pro podporu ve výši 1,25 miliardy dolarů požadovanou pro Mezinárodní banku pro obnovu a rozvoj, která by poskytla finance na pomoc zemím k prolomení závislosti na Číně,“ upozorňuje think-tank s tím, že plán také počítá s výdaji na boj s ruskými vojenskými skupinami v Africe.