Článek
Pavel své varování pronesl ve veřejné diskusi, které se kromě něj a Kuleby účastnili také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus a několik premiérů severských zemí. Zvolený český prezident reagoval na Kulebovo prohlášení, že neexistuje jiná alternativa než znovuzískání kontroly nad anektovaným Krymem a zajištění toho, že Rusko bude potrestáno na mezinárodní úrovni.
Pavel členy panelu varoval, že budoucí ruská porážka může nastat v několika scénářích, včetně rozpadu jaderné velmoci, čehož by se měl Západ vyvarovat, informoval server Ukrajinská pravda.
„Mohla by vést ke kolapsu Ruska… A pokud se Rusko rozpadne, můžeme mít více problémů. Nebudeme mít nikoho, s kým můžeme jednat o bezpečnostních zárukách a pracovat na budoucí bezpečnostní architektuře Evropy,“ řekl Pavel.
„Musíme být obezřetní ohledně podpory Ukrajiny v dosažení určitých výsledků. Ukrajina v určitém bodě může změnit své vlastní představy,“ dodal.
Podrážděný Kuleba v reakci na to vyzval evropské politiky včetně Pavla, aby „věřili Ukrajině“ a nenutili Kyjev k ústupkům.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na Mnichovské bezpečnostní konferenci
Podle serveru Pavel během panelu neuvedl konkrétní příklady, co by měli západní spojenci změnit ve svém přístupu, aby podobným scénářům zabránili. Vyzval ale západní lídry, aby „byli realisty a doufali v to nejlepší, ale připravovali se na to nejhorší“.
Co přesně řekl Petr Pavel během diskuse v Mnichově
Byl bych nesmírně šťastný, kdyby se vše, co tu bylo řečeno, podařilo v příštích několika měsících. Nežiji nicméně v ideálním světě. A proto jsem trochu skeptičtější.
Rozumím ukrajinskému přání přivést tuto válku ke konci, kdy všichni ruští vojáci zmizí z posledního kousku ukrajinského území a ruský prezident jednou přijede do Kyjeva a na kolenou pronese omluvu.
Můžeme ale se dostat do situace, kdy osvobození určitých částí ukrajinského území bude znamenat víc ztrát na životech, než společnost dokáže unést. V určitě chvíli tak dokonce sama Ukrajina může přemýšlet o jiném výsledku. A my bychom také měli být připraveni na takovou eventualitu, protože nelze jen očekávat to nejlepší, ale je třeba, abychom byli připraveni na to nejhorší.
A proto bych rád vyzval k opatrnosti ohledně vytyčování cílů, jak by měl tento konflikt dopadnout. I kdyby došlo k tomu, že se ruská armáda zhroutí, ukrajinská armáda ji vytlačí z Ukrajiny, pak tu budeme mít zhroucené Rusko. To znamená, že nebude nikdo, s kým bychom mohli jednat o režimu bezpečnostních záruk a pracovat na budoucí bezpečnostní architektuře Evropy.
Se zkolabovaným Ruskem budeme mít spoustu, spoustu problémů, které teď nebereme v úvahu. Takže si myslím, že je mnohem lepší být realisty. Doufat v dobré, ale být připraveni na horší.
Kuleba v reakci na Pavla zmínil, že právě takového způsobu uvažování, jež označil za „intelektuální past“, by se státníci měli vyvarovat. „V případě podpory Ukrajiny musíte Ukrajině věřit, a ne nás připravovat na nejhorší,“ uvedl podle Ukrajinské pravdy.
Rusko páchá na Ukrajině válečné zločiny, řekla americká viceprezidentka
Výzvy k tomu, aby Ukrajina činila nějaké ústupky, také označil za nepřijatelné. „Neexistuje rozdíl mezi těmi, kteří říkají frázi ‚Ukrajina se může vzdát‘, a těmi, kteří říkají frázi ‚Ukrajina se pravděpodobně bude muset vzdát‘,“ dodal Kuleba, který Pavlova slova o realistickém přístupu pochopil jako výzvu k územním ústupkům.
Proti Pavlovu výroku se podle Ukrajinské pravdy měli ohradit také švédský premiér Ulf Kristersson a finská premiérka Sanna Marinová, která zdůraznila, že Rusku nesmí být nabídnuta „snadná porážka“. „Rusko musí zaplatit opravdu vysokou cenu za útok na Ukrajinu,“ uvedla.
Ze záznamu diskuse ale vyplývá, že se za Pavla postavil generál Petraeus. „Sdílím rezervovanost a opatrnost mého kolegy, generála ve výslužbě, který při svém posledním pověření tak efektivně a brilantně sloužil jako šéf vojenského výboru NATO, než vstoupil do ponurého světa politiky. Chtěl bych mu pogratulovat k jeho vítězství. Myslím, že existuje možnost vyjednaného řešení, kterého lze dosáhnout, když si Rusko uvědomí, že válka je neudržitelná,“ komentoval Pavlova slova Petraeus.
Pavel zdůraznil jednotu Západu
Pavel se Mnichovské bezpečnostní konference účastnil jako nově zvolený prezident. Během setkání s českými novináři v sobotu uvedl, že nevidí drolení dosavadní jednoty Západu v postoji k Ukrajině a Rusku.
Vyzval také Západ, aby kvůli tenčícím se zásobám zbrojních skladů aktivoval obranný průmysl, pomohl tak Ukrajině a zároveň posílil svou vlastní bezpečnost.
„Musím říct, že právě opak je pravdou,“ odpověděl Pavel na dotaz, zda dosavadní jednota není v ohrožení.
„Pokud některé země zastávaly po nějakou dobu zdrženlivější postoje, tak i tyto země volají, že Ukrajině je třeba poskytnout, co potřebuje, a to v co nejkratším čase. Příkladem je Německo, které v době, kdy my už jsme dodávali třeba i těžkou techniku, tak stále bylo zdrženlivé právě při dodávkách této techniky, protože to považovalo za riziko eskalace konfliktu,“ uvedl.
Řekl také, že investovat do obrany je nezbytné a že je otázka, zda v NATO dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu budou v budoucnu stačit.
„Pro nás to dlouho byl nedosažitelný cíl. Vláda Petra Fialy se zavázala, že v roce 2024 to dvě procenta budou,“ řekl. „Jak se teď ukazuje, tak tento strop se stává podlahou. Třeba Polsko se blíží ke čtyřem procentům, další země jsou přes dvě procenta,“ uvedl.
Podle Pavla tak bude na pořadu dne, jak reagovat. „Měli bychom se řídit ne tím, kam si nastavíme laťku, ale nejdříve si definovat ty věcné potřeby, a teprve z toho si odvodit, kolik nás to bude stát,“ uvedl.
Západ je jednotný, to je podle ministra Lipavského hlavní zpráva z Mnichova
