Šéf Pentagonu v Bruselu celkem zchladil své evropské partnery a ukrajinského ministra

„Chceme, jako vy, suverénní a prosperující Ukrajinu, ale musíme začít tím, že si uvědomíme, že návrat k ukrajinským hranicím z doby před rokem 2014 je nerealistický cíl,“ řekl podle ABC Hegseth spojencům. „Honit se za tímto iluzorním cílem jen prodlouží válku a způsobí další utrpení,“ dodal.

Odmítl také členství Ukrajiny v NATO, o nějž tato země stojí. „Spojené státy nevěří, že členství Ukrajiny v NATO by nyní bylo realistickým výsledkem jednání,“ pokračoval Hegseth. „Namísto toho musí být jakákoli bezpečnostní záruka podpořena schopnými evropskými a neevropskými jednotkami,“ dodal bez upřesnění.

„Pokud budou tyto jednotky nasazeny jako mírové jednotky na Ukrajinu, měly by být rozmístěny jako součást mise mimo NATO a neměl by se na ně vztahovat článek pět,“ řekl šéf Pentagonu s tím, že na linii kontaktu musí existovat silný mezinárodní dohled. „Aby bylo jasno, v rámci jakékoli bezpečnostní záruky nebudou na Ukrajině nasazeni američtí vojáci,“ dodal Hegseth.

Zároveň šéf Pentagonu vysvětlil, jak přimět Rusko, aby usedlo k jednacímu stolu. „Prezident Trump v zájmu dalšího rozvoje efektivní diplomacie a nižších cen energií, které financují ruskou válečnou mašinérii, rozšiřuje těžbu a výrobu fosilních paliv a vybízí ostatní země, aby učinily totéž,“ řekl Hegseth.„Nižší ceny energií v kombinaci s efektivnějším využíváním energetických sankcí pomohou dostat Rusko k jednacímu stolu,“ je přesvědčen šéf Pentagonu.

Zelenskyj už dříve připustil, že například na osvobození Krymu nemá jeho země vojenskou sílu, stát by se to podle něj mělo diplomatickou cestou. Kyjev však stále považuje za konečný cíl úplné osvobození ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích země z roku 1991.

Ukrajina také v případě příměří požaduje silné bezpečnostní záruky ze strany Západu, ideálně v podobě plného členství v NATO. Zelenskyj také dříve řekl, že bez účasti USA bezpečnostní záruky postrádají smysl.

Mezi administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a Ukrajinou nyní probíhají intenzivní jednání. Zelenskyj se má sejít s americkým viceprezidentem J. D. Vancem na Mnichovské bezpečnostní konferenci, která začíná v pátek. Trump rovněž oznámil, že tento týden za Zelenským vyšle amerického ministra financí Scotta Bessenta. Na Ukrajinu má též zamířit Trumpův speciální zmocněnec Keith Kellogg, který má podle agentury Bloomberg šéfovi Bílého domu brzy předestřít možné plány na řešení války na Ukrajině, která se bezmála tři roky brání totální ruské invazi.

Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová na Hegsethova slova, stejně jako na dřívější prohlášení Donalda Trumpa, že by Ukrajina mohla být v budoucnu ruská, později reagovala v rozhovoru pro novináře z projektu European Newsroom. V tom uvedla, že je důležitější, co USA pro Ukrajinu dělají, než co tvrdí v neustálých prohlášeních.

Kallasová se v úterý v Paříži na okraj summitu o umělé inteligenci setkala s americkým viceprezidentem J. D. Vancem. „Nová americká administrativa začala fungovat, vytváříme si s ní vztahy na různých úrovních. Posloucháme, jaké jsou jejich obavy, říkáme, co znepokojuje zase nás, a rovněž hovoříme o tom, co můžeme dělat společně v globálních záležitostech,“ řekla o této schůzce.

Podle Kallasové je důležité, aby USA nadále zůstaly nejbližším spojencem EU. „Máme určité problémy, které teď řešíme, ale je jasné, že spolu jsme silnější. Zdůraznila jsem, že Evropa musí být u jednacího stolu, protože výsledky těchto jednání ovlivní to, co se děje v Evropě,“ dodala Kallasová.