Osamocené Rusko začíná být závislé na Severní Koreji, přiznala bezděčně kremelská propaganda

Jedním z hlavních důvodů obav USA mají být vysoké zásoby munice, kterou ostatně KLDR Rusku už dodává. „Jestliže země NATO kriticky vyčerpaly své zásoby munice kvůli jejím dodávkám ukrajinským ozbrojeným silám, pak má Severní Korea značný vojenský arzenál. Při přepočtu na hlavu zřejmě jeden z největších na světě,“ zmiňuje Bavyrin v komentáři na RIA Novosti. Tato agentura je přitom pod přímým vlivem Kremlu a publikuje propagandistické komentáře.

„Potenciální rezervy KLDR jsou značné a mohou hrát významnou roli v historii konfrontace na Ukrajině, která nabyla charakteru opotřebovávací války,“ uvádí komentátor.

Jenže z jeho slov ale zároveň plyne, že ani Rusko nemá dost munice, aby mohlo vést opotřebovávací válku v téže intenzitě jako loni v létě, kdy denně vypálilo 50 000 granátů.

Zdůrazňuje další přednost - severokorejská munice je stejné ráže jako sovětská, i když přiznává, že spolehlivost korejských nábojů není zrovna nejvyšší. Jinak ale popírá, že by Severní Korea byla zaostalá: „Banánové republiky nevypouštějí družice, nemají jaderné ponorky a nevyrábějí balistické rakety.“

Zmiňuje, že výhodou KLDR je ideologie čučche, v jejímž jádru stojí, že země musí být zcela nezávislá a vše produkovat sama.

Ač to autor zřejmě nezamýšlel, naznačil, že Rusko se bez dodávek zvenčí neobejde a chybějí mu.

Bavyrin zdůrazňuje, že Pchjongjang je největším spojencem Moskvy. Cituje sestru Kim Čong-una: „Jsme s Ruskem v jednom zákopu“. Komentátor hned dodává: „Pchjongjang samozřejmě není naším jediným spojencem.“ Osten hořkosti je však patrný z pokračování jeho věty: „Ale ostatní spojenci to neuvedli. I běloruský prezident je vágnější.“ Zmínil, že Severní Korea už loni uznala samostatnost samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky.

Bavyrin má pravdu, že Severní Korea skutečně stojí plně za Ruskou federací, z jeho slov ale zároveň plyne, že Rusko je hodně osamocené, když další spojenci mu už takovou podporu nevyjadřují.

Zmiňuje i to, že KLDR díky sankcím je zvyklá obchodovat barterově a že Rusko má Severní Koreji co nabídnout. Zejména obilí a suroviny se zemi, která se stále potácí na hraně hladomoru, hodí. Přiznává tedy, že by se Rusko de facto stalo dodavatelem surovin do Severní Koreje.

Je však přesvědčen, že KLDR nakonec bude Rusku maximálně pomáhat, protože motivací severokorejského vedení je naštvat Ameriku. A vůdcova sestra Kim Jo-čong jasně řekla: „Svět bez Spojených států bude jasnější, bezpečnější a mírumilovnější.“

Podle něj budou dodávky snadné, protože obě země spolu sousedí. A domnívá se, že pomoc může KLDR obhájit tím, že uznala obě lidové republiky i jejich anexi. Zapomíná ale, že jakýkoli vývoz munice z KLDR je porušením sankcí Rady bezpečnosti OSN.

Z jeho vyjádření je patrné, že Rusko zvažuje i nasazení severokorejských vojáků: „Pokud to Rusko opravdu potřebuje, tak mu určitě pomůže jedna z největších armád planety.“ Působí ovšem trochu absurdně, že by Rusku měla přijít na pomoc KLDR.

Komentátor je oslněn početností severokorejských sil: „Každý dvacátý obyvatel slouží v armádě nebo je členem nějaké paramilitární organizace. Před (ruskou) mobilizací je početně převyšovaly jen čínská, indická a americká armáda.“

Z komentáře ale neplyne, čeho a proč by se měl Washington bát, i když ministr obrany RF Sergej Šojgu při návštěvě KLDR prý prohlásil, že severokorejská armáda je „nejsilnější na světě“. Severní Korea ale nedokázala vyhrát korejskou válku. Kim Ir-sen si nakonec uvědomil, že nemá na to dobýt Jižní Koreu, a od plánu sjednotit zemi silou ustoupil nejen kvůli přítomnosti amerických sil na poloostrově, ale hlavně kvůli rostoucí síle jihokorejské armády. Jaderné zbraně vyvíjí Pchjongjang hlavně kvůli odstrašování.