Orbán poslal špičkám EU tajný dopis o jednání s Putinem

Dopis byl odeslán 5. července z Ázerbájdžánu a dostal se do rukou novináři Rádia Svobodná Evropa, jeho autenticita byla potvrzena dvěma činiteli Evropské unie. Obsah následně přebrala řada světových médiích a podrobně ho rozberali novináři ruského investigativního projektu Sistema.

„Ruský prezident byl překvapen, že Ukrajina nepřijala dočasné příměří,“ píše Orbán v dopise s odkazem na Putinovo vyjádření, že ukrajinské síly ztrácejí měsíčně 40 až 50 tisíc vojáků, kteří jsou zabiti, zraněni či zajati.

Ani jedna z válčících stran ale nezmiňuje pravidelně své ztráty – Zelenskyj letos v únoru nicméně uvedl, že v roce 2023 bylo 31 tisíc ukrajinských vojáků zabito. Američané odhadovali počet ukrajinských ztrát na 70 tisíc mrtvých a 120 tisíc zraněných za celou dobu války, která vypukla 24. února 2022. Odhady ruských ztrát se různí, obecně je ale předpokládáno, že jsou podstatně vyšší než ty ukrajinské. Poslední odhady mluví o 460 až 728 tisících vojáků zabitých, zraněných či zajatých.

Maďarský premiér v dopise uvádí, že během svých návštěv Ukrajiny (do Kyjeva zavítal 2. července a o tři dny později se setkal s Putinem) pouze zjišťoval pohledy obou válčících stran a neprezentoval žádná oficiální stanoviska Evropské unie. Řada představitelů EU právě toto zdůrazňovala, protože Orbán do zemí zavítal v době, kdy se Maďarsko stalo předsednickou zemí Unie.

Orbán poznamenal, že obě strany jsou připraveny jednat pouze v případě, že se jednání zúčastní obě strany. Dodal, že po mírovém summitu ve Švýcarsku je Ukrajina připravena pozvat Rusko na summit příští. „To je jediné místo v dopise, kdy Orbán zmiňuje ukrajinskou pozici ohledně vyjednávání,“ uvádí Sistema.

Maďarský premiér dále píše, že pro Putina jsou stěžejní dvě varianty mírového řešení. Prvním jsou takzvané Istanbulské dohody z roku 2022. To bylo naposledy, kdy se k jednání obě strany sešly. K žádné dohodě však nedošlo, i když ruská strana posléze poukázala na to, že dohoda byla vyjednavači odsouhlasena. Jak ale podotkl Michajlo Podoljak, člen tehdejší ukrajinské delegace, dokument nebyl signován žádnou stranou.

Pro Putina je dle Orbána stěžejní zejména 5. bod dohody, který měl garantovat bezpečnost zbytků Ukrajiny, jež měla podle návrhu zůstat neutrální. Jedním ze států, které by bezpečnost garantovaly, má být i Rusko. To už v minulosti bylo garantem územní celistvosti Ukrajiny v rámci Budapešťského memoranda, přesto zemi napadlo. Podle bodu 5 by navíc každý ze států, které by garantovaly bezpečnost, mohl vetovat případnou vojenskou pomoc Ukrajině od jiného garantujícího státu.

Čínsko-brazilský mírový plán (oficiální název dokumentu zní Obecná ustanovení mezi Čínou a Brazílií ohledně politického urovnání ukrajinské krize) pak dle Orbána Putin zvažuje. O plán jako takový ale nejde, obě země vydaly v květnu deklaraci, kde vyzývají k deeskalaci a jednání. Již předtím nicméně Číňané, konkrétně v únoru letošního roku, představili svůj dvanáctibodový plán na řešení konfliktu. Ruská strana se této inciativě nebrání.

Orbán pak v dopise dodává, že Putin neodpověděl přímo na to, jak se tváří na Zelenského plány a průběh mírového summitu ve Švýcarsku. Podle Orbána Putin opět stočil řeč k jednání v Istanbulu.

Závěrem dopisu Orbán píše, že Evropa musí převzít iniciativu v řešení konfliktu, neboť USA jsou pohlceny předvolebním bojem. Dodává, že v následujících měsících budou ztráty na obou stranách ještě větší než doposud.