Hlavní obsah

Oko za oko, zub za zub. Představitelé NATO jsou pro Rusko legitimním cílem, hrozí Medvěděv

2:48
2:48

Poslechněte si tento článek

Urážkami a výhrůžkami počastoval ve středu místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident Dmitrij Medvěděv představitele zemí NATO a novináře britského listu The Times. Na svém telegramovém účtu nejprve ostře zkritizoval, jak list informoval o smrti ruského generála Igora Kirillova, kterého označil za „legitimní cíl“. Podle této logiky jsou tedy všichni představitelé NATO a novináři listu také legitimními cíli, vyhrožoval Medvěděv.

Foto: Sputnik, Reuters

Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Ruské federace Dmitrij Medvěděv

Článek

To, co se objevilo v The Times, nelze ignorovat. Darebáci v úvodníku označili útok na generála Kirillova a jeho asistenta za „legitimní akt obrany“, rozohnil se na telegramu Medvěděv. „Podle této logiky všichni představitelé zemí NATO, kteří přijali rozhodnutí o poskytnutí vojenské pomoci banderovské Ukrajině, jsou zapojeni do hybridní nebo konvenční války proti Rusku,“ pokračoval. „A všechny tyto osoby lze a je třeba považovat za legitimní vojenský cíl ruského státu. A prostě pro všechny ruské vlastence,“ doplnil.

Kamera zachytila výbuch, při kterém zemřel ruský generálVideo: Reuters

Své hrozby vztáhl i na „komplice pachatelů zločinů proti Rusku“. „Mezi ně lze zařadit i ty mizerné šakaly z The Times, kteří se zbaběle schovali za redakční článek, stejně jako jejich nadřízené,“ napsal Medvěděv.

„V Londýně se může stát leccos“

„Dává to smysl? Dává to smysl! Což znamená: buďte opatrní! Vždyť vy víte, že se v Londýně může leccos stát,“ zakončil exprezident své expozé výhrůžkou.

K explozi elektrické koloběžky, která zabila generála Kirillova, šéfa ruské radiační, chemické a biologické ochrany, a jeho asistenta Ilju Polikarpova, se přihlásila ukrajinská tajná služba. Moskva výbuch označila za teroristický útok a ve středu oznámila, že ruská bezpečnostní služba FSB zadržela 29letého Uzbeka, kterého z generálovy vraždy podezřívá. Zároveň agentura TASS napsala, že za to měl dostat sto tisíc dolarů (bezmála 2,4 milionu korun).

Podle ukrajinské rozvědky to byl právě Kirillov, kdo rozhodl o použití zakázaných chemických zbraní na frontě na jihovýchodě Ukrajiny. Mělo jít o 4800 případů, ve valné většině šlo o použití granátů s plyny CS a CN.

První je slzotvorný plyn, druhý má nadto paralytické účinky. Použití takových látek na bojišti zakazuje úmluva o zákazu chemických zbraní. Použití těchto zbraní potvrdily analýzy vzorků půdy. Kvůli zmíněným chemickým útokům skončily ve vojenských nemocnicích dva tisíce lidí.

Výběr článků

Načítám