Odpověď bude „extrémně bolestivá“. Moskva varuje před použitím zbraní dlouhého dosahu na ruském území

„Ztrácejí smysl pro realitu, absolutně nepřemýšlejí o rizicích další nebezpečné eskalace konfliktu, a to ani v kontextu vlastních zájmů,“ citovala Zacharovovou agentura Reuters.

„Rádi bychom takové nezodpovědné politiky v EU, NATO a zámoří varovali - v případě takových agresivních kroků kyjevského režimu bude okamžitě následovat ruská reakce,“ dodala.

Rusko už ohlásilo, že upraví svou jadernou doktrínu, která stanovuje okolnosti, za kterých by Moskva mohla použít jaderné zbraně. Peskov nyní tento krok odůvodnil údajnými hrozbami ze strany Západu a jeho podporou Ukrajiny, která se přes dva roky brání rozsáhlé ruské invazi. „Jsou to Spojené státy, kdo je hlavním strůjcem procesu vyvolávání napětí,“ řekl Peskov.

Jadernou kartu a hrozbu eskalace napětí vytahuje Rusko opakovaně, aby odradilo spojence napadené Ukrajiny od další pomoci.

Podle nynější ruské jaderné doktríny, zveřejněné v roce 2020, může Moskva použít jaderné zbraně v případě nepřátelského jaderného útoku nebo v případě nepřátelského útoku konvenčními zbraněmi, pokud by přímo ohrožoval existenci ruského státu, podotkla agentura Reuters.

S tím jak Rusko, které nyní ovládá zhruba 18 procent území Ukrajiny, postupuje dál, stupňují se snahy Kyjeva získat svolení k použití zbraní dlouhého doletu dodávaných Západem i pro útoky v hloubi ruského území.

„Apeluji na USA, Velkou Británii, Francii a Německo. Potřebujeme schopnost skutečně a plně bránit Ukrajinu a Ukrajince. Požadujeme oboje: povolení pro použití dlouhého doletu a vaše rakety dlouhého doletu,“ vyzval například nedávno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Dohoda se Spojenými státy o poskytnutí řízených střel dlouhého doletu Ukrajině, které by mohly zasáhnout hluboko do Ruska, je sice blízko, ale Kyjev bude muset kvůli technickým překážkám počkat ještě několik měsíců, píše agentura Reuters s odvoláním na své zdroje v americké administrativě.