Od ovací k zamrzlé pomoci. Svět čeká na rozhodnutí USA ohledně Ukrajiny

„V Kapitolu přetrvává široká podpora obou stran pro podporu Ukrajiny v její válce proti Rusku,“ psal v době Zelenského návštěvy v prosinci 2022 list New York Times. Spojené státy do té doby Kyjevu poskytly 48 miliard dolarů (přes 1,1 bilionu Kč) nejen vojenské a humanitární pomoci. Krátce po Zelenského promluvě Kongres schválil dalších 45 miliard dolarů.

Bez americké pomoci by se Ukrajina jen těžko udržela. Žádná jiná země od začátku ruské invaze 24. února 2022 neposkytla Kyjevu tolik peněz jako právě Spojené státy. Během dvou let dostali Ukrajinci z Washingtonu bilaterální pomoc celkem za 66,6 miliardy eur (zhruba 1,67 bilionu korun), spočetl letos v únoru Institutu pro světovou ekonomiku (IfW) v německém Kielu. Jenže nyní se americká pomoc zadrhla.

Demokratický prezident Joe Biden se snaží většinové republikány ve Sněmovně reprezentantů marně přesvědčit, aby schválili balík pomoci ve výši 95,34 miliardy dolarů (přes 2,23 bilionu korun) pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan. „Způsob, jakým se odvracejí od ruské hrozby, jak se otáčí zády k NATO, jak upouštějí od našich závazků, to je prostě šokující… Nikdy jsem nic takového neviděl,“ postěžoval si šéf Bílého domu. Po telefonátu se Zelenským řekl, že je přesvědčen, že Kongres nakonec další pomoc schválí. To ale není jisté.

Republikánští kongresmani, na něž má velký vliv postoj znovukandidujícího exprezidenta Donalda Trumpa, balík odmítají. Vadí jim, že návrh neobsahuje protimigrační opatření na hranicích USA. Ta přitom součástí návrhu na žádost republikánů původně byla, než měsíce vyjednávaný kompromis v Senátu shodili republikánští senátoři s tím, že protimigrační opatření nejdou dost daleko.

Nakonec tak v Senátu prošla jen okleštěná verze balíku obsahující pouze zahraniční pomoc jiným státům. Republikáni ve Sněmovně nikam nespěchají a nyní jsou uprostřed dvoutýdenních prázdnin.

Ukrajinská armáda trpící mimo jiné nedostatkem munice mezitím začíná na bitevním poli citelně ztrácet. Rozladěný ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řekl, že město Avdijivka, které Rusové tento měsíc dobyli, by Ukrajinci ubránili, pokud by měli potřebné množství munice. „Respektuji domácí politiku a nebudu do ní zasahovat, ale chci jen, aby si všichni pamatovali, že každý den debaty na jednom místě znamená další smrt na jiném místě,“ vzkázal Kuleba do Washingtonu.

Vnitroamerické spory o další peníze pro Ukrajinu nepřekvapivě nabraly na intenzitě v roce, kdy Spojené státy čekají prezidentské volby. Ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že by v listopadu více uvítal opětovné vítězství nynějšího prezidenta Joea Bidena namísto „méně předvídatelného“ Donalda Trumpa. Nejistotě by po vítězství republikánského exprezidenta ale čelila především Ukrajina.

Stačí připomenout Trumpova dřívější slova, že by nevyloučil přenechání části ukrajinského území Rusku výměnou za mír. Nebo nedávné prohlášení, že by Moskvu povzbuzoval, aby si dělala, co chce, s těmi členskými zeměmi NATO, které nevydávají požadovaná dvě procenta HDP na obranu. To v Kyjevě musí nevyhnutelně budit otázky, jak by asi vypadalo ukončení války do 24 hodin, které Trump v případě svého zvolení prezidentem slíbil.

Klesající vůle politické reprezentace USA přitom kopíruje postupný pokles podpory další pomoci Ukrajině u americké veřejnosti, jakkoliv je většina stále pro podporu Kyjeva. Na konci loňského roku se pro pokračování pomoci vyslovilo zhruba 63 respondentů, ovšem v červenci 2022 to bylo 72 procent, podotkl například think-tank Chicago Council on Global Affairs, který tyto průzkumy objednává opakovaně. Zatímco u příznivců demokratů se podpora další pomoci Kyjevu drží téměř na stejné úrovni, u republikánů se od počátku ruské invaze propadla zhruba o třicet procentních bodů.

Těžko si přitom představit, jak by Ukrajina mohla dlouhodobý výpadek americké pomoci zvládnout. „Evropa má před sebou dlouhou cestu, aby nahradila americkou pomoc,“ podotkl letos v únoru německý IfW, který upozornil, že EU především podstatně více slíbila, než nakonec reálně poskytla.

Zelenskyj nyní připustil, že pro Kyjev žádná alternativa k americké pomoci neexistuje. „Počítáme se Spojenými státy jako s naším strategickým partnerem. A také s tím, že naším strategickým partnerem zůstanou,“ řekl. Ze všeho nejvíc to působilo jako vroucí přání.