Neustupovat! Využít rozporů USA s Evropou a Čínou, doporučují Kremlu experti napojení na FSB

V dokumentu, který získaly evropské tajné služby a mohli do něj nahlédnout redaktoři listu The Washington Post, je tvrdě odmítnuta idea amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru do sto dní jako „nerealizovatelná“. Mír na Ukrajině může podle těchto expertů nastat až v roce 2026.

Experti také odmítli návrh amerického vyslance pro Ukrajinu Keitha Kellogga, že by se Ukrajina výměnou za mír vzdala území, které ztratila během války, a za závazek nepokusit se je zpět dobýt ani získat pomocí diplomacie. Rusko požaduje nejen ponechání dobytého území, ale také postoupení celé Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti. Navíc požaduje mezinárodní uznání, že tato území jsou ruská. Podle ruských odborníků je jinak „docela pravděpodobné“, že se ve střednědobém termínu konflikt obnoví, „například po výměně americké administrativy“.

Navíc by se měl vytvořit bezpečnostní koridor na území Ukrajiny. Táhl by se od vzájemné státní hranice na severu Ukrajiny přes obsazená území až ke Krymu. To znamená, že by byl i v Oděské oblasti.

Dokument uvádí, že by Rusko mohlo posílit své pozice prohlubováním napětí „mezi Spojenými státy a Čínou i Evropskou unií“.

Navrhuje také umožnit americkým společnostem přístup k ruským nerostům včetně těch na okupovaných územích Ukrajiny, jako je východ Donbasu, kde jsou zásoby kovů vzácných zemin. Putin se zřejmě těmito doporučeními řídil, když v rozhovoru z 24. února naznačil možnost nabídnout americkým firmám těžit nerosty v Rusku i na okupovaných územích.

List The Washington Post z toho vyvodil, že mělo jít o snahu torpédovat podpis americko-ukrajinské smlouvy o těžbě nerostů na Ukrajině.

V textu stojí, že by se Rusko mělo napřed snažit normalizovat vztahy mezi Moskvou a Washingtonem pomocí obnovení plného stavu diplomatů v obou zemích a jmenováním Alexandra Darčijeva ruským velvyslancem v USA. Tato možnost se dostala na veřejnost po jednáních ruských a amerických představitelů v Istanbulu 27. února.

Obě země by se také měly domluvit na omezení rozmisťování zbraní. Rusko by mělo nabídnout, že nerozmístí své balistické rakety středního doletu Orešnik na území Běloruska, pokud Spojené státy nerozmístí další raketové systémy v Evropě. Odborníci také navrhli, že by Rusko mělo přestat dodávat zbraně do zemí, které USA považují za nepřátelské, výměnou za to, že Spojené státy přestanou vyzbrojovat Ukrajinu. Dodávají však, že bude těžké dosáhnout toho, aby Rusko přestalo vyzbrojovat některé své spojence.

Experti zdůraznili potřebu „zcela odstranit“ současnou ukrajinskou vládu. Za žádnou cenu se nemají dělat vůči ukrajinskému vedení ústupky. „Ve skutečnosti nelze charakter současného ukrajinského režimu změnit zevnitř a je ho potřeba celý odstranit,“ píše se jasně v materiálu.

Dokument také doporučuje tvrdě odmítnout rozmístění jakýchkoli mírových sil na Ukrajině, protože jakákoli síla by byla „pod silným vlivem Západu“. Za nepřijatelné je také to, aby USA mohly dál poskytovat zbraně Ukrajině, a to, že by ukrajinská armáda měla milion vojáků.

Expertní skupina také nedoporučuje, aby Kreml přistoupil na mír výměnou za zrušení některých sankcí na Rusko. „Není jasné, jaký prospěch by z toho mohlo mít Rusko“, protože se „význam dopadu sankcí na naši zemi jasně přehání“, uvádí se v textu.

Dokument byl vypracován expertní skupinou mající blízko k pátému oddělení ruské tajné služby FSB, které má na starosti i dohled nad operacemi na Ukrajině. Dokončila ho týden před konáním první rusko-americké schůzky o Ukrajině v Rijádu, který se konal 18. února. Ruský akademik mající blízko k ruským diplomatům řekl, že nad doporučeními panuje v Moskvě široká shoda, ale neví, nakolik se jimi bude skutečně Kreml řídit.

Jestřábové ve ruských elitách tlačí na ruské vedení, aby pokračovalo ve válce a „využilo současné situace k dalšímu postupu“. Umírněnější skupiny jsou pro rychlejší konec konfliktu a „přinejmenším pro příměří“.