Německá AfD dostávala peníze od Kremlu na to, aby zastavila dodávky zbraní Ukrajině

Sergijenko měl podle korespondence působit jako prostředník mezi Kremlem a krajně pravicovými poslanci německé AfD, kteří měli dostávat přímo z Moskvy texty svých projevů. Měli však také lobbovat za ruské zájmy, a dokonce i podat na německou vládu žalobu, která měla za úkol minimálně zpomalit dodávky zbraní na Ukrajinu.

Ruský server The Insider uvedl, že se Sergijenko nachází většinu času v Berlíně, a proto jej Rusko často zve na své vládní propagandistické kanály, aby se vyjadřoval k německým tématům.

V Rusku je přitom prezentován dokonce jako „německý politolog“, v médiích často blouzní o tom, že „Německo připravuje plán na zabití Zelenského“ nebo že Berlín chystá dodávku přesně 88 tanků. Toto číslo má navíc podle něj představovat jasnou zprávu, protože se jedná o nacistický kód skrývající nacistický pozdrav „Heil Hitler“.

Sergijenko není jen „kecálek“ v ruské televizi, ale také spojka mezi poslanci německé Alternativy pro demokracii a Kremlem. AfD je s 83 křesly ze 736 sice zatím jen okrajovou stranou v německém parlamentu, v nejnovějších průzkumech ale začala nabírat na síle a se ziskem 21 procent by se ve volbách umístila na druhém místě.

AfD se navíc netají svými krajně pravicovými názory, například její spolupředseda Alexander Gauland v minulosti prohlásil, že Němci mohou být hrdí na německé vojáky za druhé světové války. Glorifikace wehrmachtu ovšem Kremlu nevadila, protože Gaulanda pozval na letošní oslavy Dne vítězství, které se konaly 9. května.

Německá strana sice svoje napojení na Rusko nikdy nepřiznala, uniklá korespondence ale jasně ukazuje, že tato strana dostávala a plnila rozkazy vydané přímo Moskvou.

Jedním z nich byl právě i ten, který měl zvrátit dodávky zbraní na Ukrajinu. Na to měla AfD dostat od Ruska finance a potřebnou „právní podporu“.

„Práce vlády bude ztížena. Tato situace je pro nás výhodná, protože tanky buď budou dodány mnohem později, nebo bude stejně vydán soudní příkaz. K podpoře těchto akcí je potřeba: schválení, mediální podpora a finanční podpora. Poslanec Bundestagu (s námi) uzavře smlouvu na přípravu žaloby. Parlamentní dotazy a odpovědi výzkumné služby Bundestagu se používají odděleně,“ napsal Sergijenko svému pobočníkovi Alexejovi.

Sergijenko také popsal, jak nákladná žaloba bude.

„Asi 25 tisíc eur měsíčně (předběžně dva až tři měsíce plus zhruba stejná doba, pokud přijde soudní příkaz na zastavení dodávek). Účtuje si to prestižní advokátní kancelář, která sdružuje několik specializovaných právníků,“ napsal dále Sergijenko svému pobočníkovi.

Ten dále uvedl, že na kurátorství a zastupování v případě podání žaloby bude potřeba zhruba 10 tisíc eur (asi 242 tisíc korun).

„Jména zúčastněných kolegů (poslanců Bundestagu) budou poskytnuta,“ dodal.

Druhý den od této korespondence Sergijenko kontaktoval kurátora. „Podívejte se na náš návrh,“ napsal. „Ano, dobře. Hlásil jsem to včera, zatím jsem nedostal žádnou zpětnou vazbu,“ odpověděl kurátor. „Čekáme,“ odpověděl zase Sergijenko.

A čekání se vyplatilo. Němečtí poslanci souhlasili a 5. srpna německá AfD podala žalobu na úřady ke Spolkovému ústavnímu soudu s tím, že soudní řízení probíhá v Karlsruhe ve věci č. 2 BvE 5/23.

Jak navíc uvedl německý deník Der Spiegel, i kdyby žaloba neuspěla, mohlo by dojít ke zpoždění dodávek německých tanků o měsíc nebo dva.

Záminkou pro podání žaloby přitom bylo, že dodávky zbraní nebyly odsouhlaseny Spolkovým sněmem. Jak ale vysvětluje server The Insider, to je krok, který žádný německý zákon nevyžaduje.

Sergijenko, který podle německého deníku patří do sítě propagandistů, kde se nachází například i Vladimir Solovjov nebo šéfka ruského kanálu RT Margarita Simonjanová, dostával finanční prostředky přímo z Moskvy, což potvrzuje i korespondence.

„Můžeme přejít do německé neziskové organizace? Potřebujete podrobnosti?“ ptal se Sergijenka Alexejův poradce.

„Ano, můžeme přestoupit do německé nevládní organizace. Hned to zjistím u auditora,“ odpověděl Sergijenko, který si přes hranice rád bere větší obnosy peněz.

V dubnu i v červnu u něj totiž celníci našli 9 tisíc eur v hotovosti (asi 218 tisíc korun), což je jen o něco méně, než je maximální povolená částka 10 tisíc eur (asi 242 tisíc korun).

Tyto částky sice nejsou nijak závratné pro chod strany, jak ale upozornil server The Insider, část peněz šla i přes vytvořenou neziskovou organizaci. A hlavně, Sergijenko v tomto „schématu“ nebyl sám.

Podle výpisů z jeho telefonního čísla, do kterého novináři serveru The Insider i deníku Der Spiegel nahlédli, Sergijenko „neustále“ volal ruskému politologovi Sargisovi Mirzachanjanomovi. Už dříve přitom vyšetřování Projektu hlášení organizovaného zločinu a korupce (OCCRP) odhalilo jeho napojení na Kreml v rámci jeho lobbování s evropskými (včetně německých) politiky.

O úzkých vazbách AfD na Kreml se hovořilo již dříve. Například poslanec Markus Frohnmaier opakovaně cestoval na Ruskem okupovaný Krym a dočasně okupovanou Doněckou oblast. Objevoval se také v Moskvě, kde vystupoval na nejrůznějších prokremelských konferencích, a dokonce se i oženil s novinářkou ruského listu Izvestija.

Počínání Frohnmaiera nelegální není, jak poukazuje The Insider. Financování soudního procesu s cílem přerušit dodávky zbraní na Ukrajinu už by ovšem mohlo vyvolat vyšetřování a trestní řízení.

Sergijenko by pak mohl čelit daleko většímu problému, než je jen žaloba. Narodil se totiž jako ukrajinský občan ve městě Lvov. Loni získal německé občanství s tím, že tvrdil, že byl na Ukrajině „pronásledován“. S tím nesouhlasily německé úřady, i přes to mu ale občanství udělily, protože v Německu žil „mnoho let“.

V uniklé korespondenci nicméně byly fotografie dvou stránek jeho vnitřního ruského pasu, který byl vydán v roce 2022, tedy ve stejnou dobu, co získal německé občanství. Tuto skutečnost ale německým úřadům zatajil. Ruského občanství se navíc nevzdal, což je podle zákonů v Německu trestný čin.

K AfD má přitom blízko i hnutí SPD Tomia Okamury, jak dokládá situační zpráva „Projevy extremismu a předurčené nenávisti“ ministerstva vnitra. Ta označuje SPD za jedinou stálici mezi xenofobními uskupeními.

„Ve sledovaném období si vysloužilo pozornost prostřednictvím kontaktů představitelů hnutí s německou Alternative für Deutschland, resp. její mládežnickou organizací Junge Alternative,“ uvádí zpráva.

Blízko k AfD má také český exprezident Václav Klaus.