Článek
Společné prohlášení desítek zemí představil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Znovu vznášíme náš požadavek na Rusko, aby zastavilo svou agresivní válku proti Ukrajině,“ řekl. Rusko by podle prohlášení mělo především zajistit „úplné, okamžité a bezpodmínečné stažení“ všech svých sil z mezinárodně uznaného ukrajinského území.
„Je nejvyšší čas na mír – spravedlivý mír založený na Chartě OSN, mezinárodním právu a rezolucích Valného shromáždění,“ prohlásil zase Guterres před Radou bezpečnosti OSN. Zdůraznil také, že musí být vyšetřeny četné válečné zločiny, zejména ty spáchané ruskými ozbrojenými silami. Odpovědné osoby musí stanout před soudem.
„Rusko, stálý člen této Rady, chce, aby se suverénní stát vzdal svého práva na existenci. Kde bychom byli, kdyby tento princip převládl?“ tázala se na stejném fóru německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, podle níž nemá ruský prezident Vladimir Putin zájem na vyjednávání o míru, ale na dokončení dobyvačného tažení.
Putin se chvástá modernizací jaderného arzenálu a výrobou nových raket
Podle Kuleby Ukrajina nikdy nepřijme „nabídku kapitulace nebo vzdání se naší země a svobody pod záminkou míru“. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová zase zdůraznila, že ve válce na Ukrajině existuje jen jeden agresor, a právě ten jediný ji může ukončit.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja naproti tomu tvrdil, že západní země mají na Ukrajině svou skrytou agendu a uplatňují dvojí metr.
Dva roky války připravily o život nebo zmrzačily tisíce ukrajinských civilistů a miliony ukrajinských obyvatel vyhnaly z domovů. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva k závěru loňského roku evidoval nejméně 10 000 úmrtí civilistů a 18 500 zraněných od začátku války, skutečný počet obětí však bude nejspíš ještě mnohem vyšší.
Podpora Putina je vlastizradou, varoval polský premiér Tusk
