Nechat Rusku Donbas a Krym. List popsal Trumpův 24hodinový mírový plán

Trump o tom, že by dokázal ukončit ruskou válku na Ukrajině za 24 hodin, hovoří už více než rok. Poprvé to bylo v rozhovoru pro americkou zpravodajskou televizi Fox News. Tehdy ale neuvedl, jak by ruskou agresi vyřešil. Přiblížit jeho plány se nyní pokusil Washington Post.

Podle zdrojů listu Trump prohlásil, že si myslí, že si Rusko i Ukrajina „chtějí zachovat tvář, chtějí východisko“ a že „by lidem v některých částech Ukrajiny nevadilo, kdyby byli součástí Ruska“.

Někteří zahraničněpolitičtí experti podle amerického listu uvedli, že Trumpův nápad by odměnil nedemokraticky zvoleného prezidenta Vladimira Putina a připustil by násilné narušení mezinárodně uznávaných hranic.

Zároveň by šlo o obrat vůči politice amerického prezidenta Joea Bidena, který soustavně klade důraz na omezení ruské agrese a poskytování vojenské pomoci Ukrajině. Vzdát se jakéhokoli území kategoricky odmítá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

V Trumpově okolí jsou ale ovšem i lidé, kteří se republikánskému kandidátovi, jenž se v listopadových prezidentských volbách v USA chce pokusit o návrat do Bílého domu, snaží jeho plán vymluvit.

„Trávím všechen svůj čas tím, že s Trumpem mluvím o Ukrajině. (Putin) za to musí zaplatit nějakou cenu. Nemůže vyhrát,“ prohlásil podle WP americký republikánský senátor Lindsey Graham.

Emma Ashfordová, vedoucí pracovnice amerického nestranického think-tanku Stimson center, jenž se zabývá světovým mírem, prohlásila, že Trumpův plán je „hrozná dohoda“, protože výměna území za příměří by Ukrajinu dostala do horší pozice bez jakékoli záruky, že Rusko znovu v budoucnu nezaútočí.

V roce 2014 Moskva anektovala Krym a o téměř přesně osm let později zahájila plnohodnotnou a nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu.

List The Washington Post požádal vedení Trumpovy prezidentské kampaně o komentář. „Jakékoli spekulace o plánu (ex)prezidenta Trumpa pocházejí z nejmenovaných a neinformovaných zdrojů, které nemají ponětí, o co jde a co se stane,“ uvedla v prohlášení mluvčí prezidentské kampaně Karoline Leavittová, aniž by poskytla další podrobnosti.

Trump konzistentně tlačí na republikány v Kongresu, aby i nadále bránili poskytování americké podpory ukrajinským obráncům. Kongres už od loňského října blokuje další balíček pomoci Ukrajině, který předložil Joe Biden.

Na pomoc Ukrajině bylo v neschváleném balíčku alokováno zhruba 61 miliard dolarů (asi 1,42 bilionu korun). Znovu by se o něm mělo hlasovat v následujících týdnech, nikdo však nepředpokládá, že by jej republikáni schválili.

S jediným pro Ukrajinu přijatelným desetibodovým mírovým plánem přišel v polovině listopadu 2022 ukrajinský prezident Zelenskyj.

Jeho plán počítá s kompletním stažením ruských vojsk z území Ukrajiny, obnovením územní celistvosti země včetně Krymského poloostrova, radiační a jadernou bezpečností v okolí Záporožské jaderné elektrárny nebo propuštěním všech vězňů a deportovaných včetně válečných zajatců a unesených dětí.

Koncem února Zelenskyj oznámil, že chystá první mírový summit ve Švýcarsku, kterého by se mělo účastnit přes 160 zemí. Pokud by se účastníci shodli na tom, co je třeba udělat pro obnovení suverenity země, mohl by být na dalším summitu předán dokument s informacemi o míru zástupcům Ruska, uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak.

„Tento dokument by jim byl předložen v případě, že kdokoli, kdo v té době bude zastupovat agresorskou zemi, opravdu bude chtít ukončit tuto válku a vrátit se ke spravedlivému míru,“ citoval Jermaka list The Kyiv Independent.