Návrh na příměří se musí upravit, řekl ruský náměstek ministra zahraničí

Oficiálně ruská strana příměří ani nepřijala, ani neodmítla, jednání stále probíhají. Řada politiků z ukrajinské i ruské strany návrh komentovala. Z té ruské pak zaznívají odmítavá stanoviska. Jedním z kritiků amerického návrhu je i Rjabkov.

„Modely a řešení, které Američané navrhují, bereme velmi vážně, ale nemůžeme vše přijmout tak, jak to je. Máme hluboce a pečlivě promyšlený soubor vlastních priorit a přístupů k tomuto tématu, který je rozpracován a byl rozpracován naším vyjednávacím týmem na nedávných jednáních s Američany v Rijádu,“ prohlásil podle ruského serveru RBK Rjabkov.

Podle něj sice Washington usiluje o příměří, ale americká vize urovnání „zatím nepočítá s odstraněním hlavních příčin konfliktu“, proto návrh Rusko nemůže přijmout.

Server RBK připomněl, že Ruská federace požaduje stažení ukrajinských vojsk ze čtyř ukrajinských oblastí: Chersonské, Záporožské, Luhanské a Doněcké oblasti. Ani jednu z nich přitom Rusové nekontrolují. Dále požaduje trvalý neutrální status Ukrajiny, tedy žádný vstup do NATO.

Kromě toho okupanti také požadují mezinárodní uznání nelegální anexe Krymu a Sevastopolu a také „zrušení sankcí za účelem zahájení mírového procesu“. Diktátor Vladimir Putin navíc prohlásil, že spojenci napadené zemi musí přestat posílat vojenskou pomoc.

Ukrajina a její spojenci naopak poukazují na to, že Rusové nemají žádné právo na to určovat, do jaké aliance může Ukrajina vstoupit, či nikoli. Ministr zahraničí Andrij Sybiha i prezident Volodymyr Zelenskyj navíc dlouhodobě prohlašují, že země nikdy okupovaná území jako ruská neuzná.

„Jsou základní věci, o kterých se nemluví, kterých se nelze dotknout. Prvním je územní celistvost a suverenita Ukrajiny. Ukrajina nikdy neuzná okupovaná území. Za druhé žádná země nemá právo veta na volbu ukrajinského lidu, na volbu Ukrajiny účastnit se určitých svazků. Ať už je to Evropská unie, nebo NATO,“ prohlásil Sybiha.

Američané návrh na kompletní příměří, včetně frontové linie, navrhli během jednání s Ukrajinci v saúdskoarabské Džibbě. Ukrajinská delegace návrh okamžitě přijala, Rusové nikoli.

Posléze vešla v platnost dvě částečná příměří, nejprve stopka úderům na energetickou infrastrukturu a posléze zastavení bojů na moři. V obou těchto zónách konfliktu dominovala Ukrajina. Rusové ovšem na ukrajinskou energetickou strukturu i nadále útočí, což Ukrajinci zdokumentovali. Moskva naopak tvrdí, že to není pravda a naopak příměří porušují Ukrajinci.

Samotný návrh příměří tak, jak ho prezentovali Američané, se nelíbí ani špičkám ruské politiky. K příměří se vyjádřil i ruský vůdce Vladimir Putin. Ten v první polovině března uvedl, že musí vést k „eliminaci příčin konfliktu“.

„Souhlasíme s návrhy na zastavení nepřátelských akcí, ale vycházíme z toho, že toto zastavení by mělo být takové, aby vedlo k dlouhodobému míru a odstranilo základní příčiny krize,“ prohlásil Putin. Dodal však, že existuje řada otázek, jako třeba ta, kdo bude dohlížet na příměří na zhruba dva tisíce kilometrů dlouhé frontě.

Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova Rusko k příměří přistoupí pouze tehdy, „pokud jednání přinesou pevný a udržitelný výsledek, který bude vyhovovat Ruské federaci“. „Samozřejmě je třeba brát v úvahu situaci na frontě,“ řekl.