Naše obrana se zhroutí, proti ruské mase vojsk teď už nic nepomůže, bojí se ukrajinští důstojníci

„Ukrajině nyní nemůže nic pomoci, protože neexistují žádné vyspělé technologie, které by byly schopny kompenzovat velkou masu vojsk, kterou na nás Rusko pravděpodobně vrhne. Takové technologie nemáme a v dostatečném množství je nemá ani Západ, řekl listu Politico jeden z vysoce postavených vojenských činitelů.

Důstojník dále uvedl, že v současné době už je to jen ukrajinská odvaha a houževnatost a chyby ruských generálů, které mohou nyní změnit „chmurnou“ dynamiku na frontě.

Vysoce postavení důstojníci se nicméně shodli na tom, že spoléhat se na ruské chyby není žádnou strategií, a s hořkostí konstatovali, že chybné kroky, kterých se Západ i Ukrajina dopustily, od počátku brzdily ukrajinský odpor proti nevyprovokované ruské invazi.

Rovněž se podle Politica „rozhořčeně“ vyjádřili k liknavosti Západu, který podle nich dodával zásoby a zbraňové systémy příliš pozdě a v nedostatečném množství, aby mohly změnit situaci tak, jak by mohly, kdyby byly dodané včas.

„Zalužnyj tomu říkal ‚válka jediné šance‘. Měl tím na mysli, že zbraňové systémy se stávají velmi rychle nadbytečnými, protože Rusové jim rychle čelí. Například jsme úspěšně používali střely Storm Shadow a řízené střely SCALP. Ale jen krátce. Rusové se stále učí, nedávají nám druhou šanci a jsou v tom úspěšní,“ uvedl další představitel.

„Nevěřte těm kecům o tom, že jen házejí vojáky do mlýnku na maso, aby je zmasakrovali. To samozřejmě dělají také, ještě více maximalizují dopad své početní převahy, ale také se učí a zdokonalují,“ uvedl dále.

Důstojníci dále uvedli, že protitankové střely odpalované z ramene, jako je například Javelin, které dodaly Velká Británie a USA v prvních týdnech invaze, přišly včas a pomohly jim zachránit Kyjev. A stejně tak lehké salvové raketové systémy HIMARS, které byly použity s velkým účinkem a umožnily jim vytlačit Rusko z Chersonu v listopadu 2022.

„Ale často se stává, že nedostaneme zbraňové systémy v době, kdy je potřebujeme. Přijdou, až když už nejsou aktuální,“ uvedl další důstojník a jako příklad uvedl stíhačky F-16. Očekává se, že zhruba tucet stíhaček F-16 bude zprovozněno letos v létě poté, co bude dokončen základní výcvik pilotů. „Každá zbraň má svůj správný čas. Letouny F-16 byly potřeba v roce 2023, v roce 2024 už to nebude ono,“ řekl.

Rusko je totiž podle něj připraveno stíhačkám F-16 čelit. „V posledních měsících jsme si začali všímat raket, které Rusové odpalují z Džankoje na severu Krymu, ale bez výbušných hlavic. Nechápali jsme, co dělají, a pak jsme na to přišli. Měří vzdálenost,“ řekl.

Důstojník dále vysvětlil, že Rusko si tak vypočítává, kde nejlépe rozmístit své raketové a radarové systémy S-400, aby maximalizovalo oblast, kterou mohou pokrýt k zaměření letounů F-16, aby je mohlo udržet daleko od frontových linií a ruských logistických uzlů.

Důstojníci také uvedli, že nyní potřebují více základních konvenčních zbraní a také bezpilotní letouny.

„Potřebujeme houfnice a granáty, stovky tisíc granátů a rakety,“ řekl jeden z nich listu Politico a odhadl, že Ukrajina potřebuje čtyři miliony granátů a dva miliony dronů.

„Západním partnerům jsme neustále říkali, že máme bojové zkušenosti, že této válce rozumíme. Oni mají zdroje a musí nám dát to, co potřebujeme,“ dodal.

Evropa se sice snaží Ukrajině pomoct vyrovnat její nevýhodu v dělostřelecké munici, nicméně ze slíbeného milionu kusů munice dostal Kyjev zatím asi jen třetinu.

Pomoci by měl navrhovaný hromadný nákup dělostřelecké munice pod vedením České republiky, který by mohl zvýšit celkový počet dělostřeleckých nábojů pro Ukrajinu z EU i mimo ni na zhruba 1,5 milionu kusů. To je však podle vysoce postavených činitelů stále málo na to, co Ukrajina potřebuje.

První munici podle premiéra Petra Fialy (ODS) obdrží Ukrajina během června.

„Aniž bych mohl jít do nějakých detailů, jsme schopni z této iniciativy, a to podotýkám, dodávat na Ukrajinu munici už v průběhu června a pak postupně do konce roku tak, abychom naplnili očekávané dodávky ve výši statisíců kusů,“ sdělil v úterý novinářům na základně Severoatlantické aliance v litevské Rukle Fiala.

Důstojníci zdůraznili, že potřebují také mnohem, mnohem více mužů. Země v současné době nemá dostatek mužů v předních liniích, což ještě více umocňuje problém nedostatečné podpory Západu.

Ukrajina přitom zatím nestačila stisknout spoušť náboru před očekávaným ruským náporem, protože úřady se obávají politického dopadu, který by mobilizační opatření mohla přinést na pozadí vyhýbání se odvodům a vyhýbání se předložení branných dokumentů. Zalužnyj již v prosinci veřejně vyzval k mobilizaci dalších vojáků a odhadl, že Ukrajina potřebuje nejméně 500 tisíc mužů navíc.

Minulý týden pak velitel ukrajinských ozbrojených sil, Zalužného nástupce generál Oleksandr Syrskyj, oznámil, že Ukrajina možná nebude potřebovat tolik nových vojáků. Po revizi zdrojů byl počet „výrazně snížen“ s tím, že Ukrajina „očekává, že bude mít dostatek lidí schopných bránit svou vlast“. „Mluvím nejen o mobilizovaných, ale také o dobrovolných bojovnících,“ dodal.

Podle listu je plánem Syrského přesunout co nejvíce uniformovaného personálu a personálu v nebojových funkcích do předních linií, a to po intenzivním tří- až čtyřměsíčním výcviku.

Vysocí důstojníci, kteří sloužili pod Zalužným, však uvedli, že se Syrskyj mýlí a že „se přizpůsobuje tomu, co říkají politici“.

V úterý pak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal některé další části starého mobilizačního zákona, které zpřísňují zákonné požadavky na registraci údajů o povolaných mužích z Ukrajiny a snižují minimální věk pro povolání z 27 na 25 let.

„Nemáme jen vojenskou krizi. Máme i politickou,“ řekl jeden z důstojníků. Zatímco Ukrajina se podle něj vyhýbá velkému odvodu, „Rusko nyní shromažďuje zdroje a bude připraveno zahájit velký útok kolem srpna, a možná i dříve“.