Článek
„(Ruský) prezident opakovaně, neustále říká, že je připraven ke kontaktům a jednáním. Prezident už také řekl, že jakákoli varianta zmrazení konfliktu nám nevyhovuje. Je pro nás důležité, abychom dosáhli našich cílů, které jsou všem dobře známy,“ vzkázal Peskov ve středu na brífinku s novináři.
Putin opakovaně požadoval, aby se Ukrajina nejprve vzdala svých ambicí na členství v NATO a stáhla své síly ze čtyř regionů částečně okupovaných Ruskem – Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. To má být první předpoklad pro jakákoliv jednání.
Ukrajina naopak trvá na úplném stažení ruských sil z těchto oblastí a nehodlá se vzdát ani Krymu, který Moskva protiprávně anektovala už v roce 2014.
Slovenský starosta jel do Moskvy a odevzdal tam 1,3 milionu pro Kurskou oblast
„Nemůžeme právně uznat žádné okupované území Ukrajiny za ruské,“ prohlásil tento týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na stanici Fox News, který ale zároveň připustil, že v případě Krymu je otevřen jednání.
„Nemůžeme obětovat desítky tisíc našich lidí, aby zahynuli kvůli navrácení Krymu… Chápeme, že Krym lze vrátit diplomaticky,“ dodal.
Se spekulací, že Kreml by mohl odsouhlasit zmrazení konfliktu podél nynější frontové linie, přišla tento týden agentura Reuters. Ta se odvolávala na rozhovory s anonymními stávajícími i bývalými ruskými činiteli a na kopii návrhu, který má k dispozici.
O možné dohodě se začalo více mluvit poté, co byl příštím americkým prezidentem zvolen republikán Donald Trump, jenž v kampani sliboval tuto válku ukončit „během 24 hodin“.