Článek
S koalicí ochotných zkraje března přišel francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer. Od té doby se k nim přidala asi dvacítka zemí, která se po uzavření mírové dohody chce podílet na jejím dodržování.
Agentura Bloomberg s odkazem na obeznámené osoby uvedla, že 15 z nich, včetně Británie a Francie, je ochotných na Ukrajinu vyslat své vojáky. Kromě nich se chce zapojit také Kanada a Austrálie. Premiér Petr Fiala (ODS) koncem března uvedl, že vyslání českých vojáků není na stole.
Podle agentury se ve čtvrtek sejdou ministři obrany zemí z koalice ochotných, kteří se budou zabývat tím, zda toto uskupení potřebuje americkou podporu. USA totiž prozatím nedaly zelenou k nasazení mírových sil na Ukrajině, které mimo jiné vehementně odmítá agresivní Ruská federace, která válku bezdůvodně zahájila.
Starmer ovšem hovoří o tom, že koalice ochotných bude fungovat pouze tehdy, když ji podpoří Spojené státy, protože pouze jejich zapojení skutečně odradí Rusko od dalšího útoku. Nemusí však nutně vyslat své vojáky, podle britského premiéra by postačilo, kdyby nasadily vzdušné síly a nabídly využití svých zpravodajských služeb. Americký prezident se ovšem takovým závazkům brání, nikdy je však kategoricky neodmítl.
Fotografie amerického vojáka, který ve službách ukrajinské armády již čtyři měsíce bojuje proti Rusku
Koalice ochotných „své služby“ navrhuje až ve chvíli, kdy dojde k uzavření míru. Primární odstrašení od dalšího ruského útoku by měla představovat vyzbrojená ukrajinská armáda. Evropské jednotky by pak měly poskytnout ochranu kritické národní infrastruktury, přístavů nebo měst, které nejsou v blízkosti frontové linie.
Rusko ovšem jakékoli nasazení západních vojáků odmítá, bere to jako eskalaci, která by mohla vyvolat třetí světovou válku. Naopak navrhuje, aby na dodržování míru dohlédly „neutrální země“. Specificky jmenovali Čínu, která je ovšem největším podporovatelem Ruska v jeho válce s Ukrajinou.
