Na Ukrajině příští rok vyhrajeme, slíbil Putinovi ministr obrany. Už se připravuje na válku s NATO

Ruský ministr obrany vyhlásil podle agentury RIA-Novosti vítězství na Ukrajině „za jeden z cílů pro rok 2025“. Podle něj ruští vojáci mají ve svých rukou „iniciativu ve všech sektorech a úsecích fronty“.

„Letos bylo osvobozeno téměř 4 500 kilometrů čtverečních. Ukrajinské ozbrojené síly ovládají méně než jedno procento území Luhanské lidové republiky a 25 až 30 procent Doněcké lidové republiky, Záporožské a Chersonské oblasti,“ uvedl Bělousov.

Výrazně se podle něj zrychlil průměrný denní pohyb ruských vojáků. Ti nyní „osvobodí“ kolem třiceti kilometrů čtverečních denně, dokazoval ruský ministr obrany reálnost svého slibu. „Nepřítel byl nucen přejít do obrany a využít zbývající rezervy. Jeho jednotky na frontové linii mají jen 45 až 50 procent obvyklého stavu,“ doplnil. Označil to za úspěch, který patří „našim vojákům a důstojníkům“.

Nejnovější vývoj „při dosahování cílů speciální vojenské operace“ si pochvaloval i prezident Putin. Právě na jeho rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Ukrajina se s vojenskou podporou Západu brání ruské agresi už více než tisíc dnů, i když podle původních předpokladů Moskvy mělo být hotovo za tři dny. „Ruská armáda letos dobyla na Ukrajině 189 obcí a má strategickou iniciativu po celé frontové linii,“ uvedl prezident.

Rusko se ale musí připravit na možnou válku se Severoatlantickou aliancí v Evropě v nejbližším desetiletí, varoval Bělousov podle RIA-Novosti. Kromě balistických raket Orešnik, které jsou podle ministra obrany „již v sériové výrobě“, dostane ruská armáda do výzbroje mimo jiné strategické raketové systémy Jars.

„Do letectva zařadíme čtyři strategické raketové nosiče Tu-160M, námořnictvo dostane raketovou ponorku s jaderným pohonem K-555 Kníže Požarskij,“ zavázal se na poradě vedení ruských ozbrojených sil. Slíbil také rozvoj bezpilotních zbraní všeho druhu, za nezbytné pokládá i rozvoj technologií, včetně umělé inteligence, a vojenskou přítomnost ve Střední Asii, v Africe, na Kavkaze a v Podněstří.

Ruské vojenské výdaje podle Bělousova dosáhly 6,3 procenta HDP země a tvoří bezmála třetinu výdajů státního rozpočtu. To vše je podle ministra obrany potřeba, protože Američané, kteří prohlásili Rusko za „okamžitou a trvalou hrozbu“, plánují do roku 2030 modernizovat svou jadernou triádu a vytvořit nové jaderné hlavice, bomby a rakety. Kromě toho také podle Bělousova na příští rok chystají rozmístění strategických raket krátkého a středního doletu v západní Evropě.

Putin v reakci opět obvinil Západ, že tlačí Rusko „k červeným, nepřekročitelným mezím“, a pohrozil, že Moskva bude nucena odpovědět.

„Pokud Spojené státy přistoupí k rozmístění takových zbraňových systémů (raket a střel středního a krátkého doletu), padnou všechna naše dobrovolná omezení,“ varoval šéf Kremlu podle agentura RIA-Novosti, aniž upřesnil, v čem se Rusko dobrovolně omezuje. V žaludku mu leží také základna protiraketové obrany v polském Redzikowu, která je podle Ruska s drobnými úpravami schopna odpalovat strategické řízené střely Tomahawk s dosahem 2500 kilometrů.