Hlavní obsah

Na mír na Ukrajině by mohly dohlédnout tři hlavní armády Evropy, řekl francouzský ministr

3:07
3:07

Poslechněte si tento článek

Na příměří na Ukrajině by mohla dohlížet nejen britská armáda, ale také vojáci Francie a Polska. Řekl to v pondělí francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot s tím, že jednání na toto téma již probíhají. Síly Británie, Francie a Polska přitom označil za „tři hlavní armády“ Evropy. O den dříve možnost vyslání britských vojáků na Ukrajinu připustil britský premiér Keir Starmer.

Foto: Ludovic Marin, Reuters

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot

Článek

„Barrot oznámil, že probíhají diskuse o rozmístění jednotek, zejména francouzských, britských a polských - ‚tří hlavních armád‘ Evropy -, aby bylo zaručeno budoucí příměří a trvalý mír na Ukrajině,“ napsal v pondělí francouzský list Le Monde s tím, že nadcházející diskuse mezi evropskými lídry se týkají zejména bezpečnostních záruk, které lze Ukrajině poskytnout.

Agentura Reuters informovala, že vyslání svých příslušníků do mírových jednotek považuje za možné také Švédsko.

Jednání o Ukrajině, které francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na pondělí do Paříže, se podle deníku účastní mimo jiné šéfové vlád Německa, Británie, Itálie, Polska, Španělska, Nizozemska a Dánska, stejně jako generální tajemník NATO či šéfka Evropské komise a šéf Evropské rady.

Starmer v neděli slíbil další podporu Kyjevu bránícího se bezmála tři roky ruské totální invazi. „Znamená to také být připraven a ochoten přispět k bezpečnostním zárukám Ukrajiny tím, že v případě potřeby nasadíme naše vlastní jednotky,“ napsal Starmer v textu zveřejněném deníkem The Daily Telegraph.

Británie je ochotná nasadit své vojáky na Ukrajině, uvedl premiér Starmer

Válka na Ukrajině

List podotkl, že o myšlence vyslání evropských sil dohlížejících na případné příměří na Ukrajině se mezi evropskými představiteli mluví stále víc, ačkoliv konkrétní podoba plánu zatím není jasná.

Mimo frontovou linii

„Jedním z návrhů k projednání je, aby byli evropští vojáci rozmístěni mimo frontovou linii, která by byla stanovena mírovou dohodou. Na nově zřízené hranici by byli rozmístěni Ukrajinci a za nimi by byli vojáci z jiných evropských národů,“ napsal britský deník s tím, že není jasné, zda by evropské státy byly ochotné poskytnout tolik vojáků, aby Rusko odstrašily.

„Jakoukoli bezpečnostní záruku musí podpořit schopné evropské i mimoevropské jednotky,“ řekl nedávno spojencům americký ministr obrany Pete Hegseth s tím, že v případě vyslání na Ukrajinu by tito vojáci měli být nasazeni „mimo mise NATO“.

Co přesně Hegseth myslel „mimoevropskými jednotkami“ není jasné, protože v témž projevu výslovně odmítl, že by na Ukrajinu mohli být vysláni američtí vojáci. Později však veškerá svá vyjádření částečně relativizoval s tím, že před nadcházejícím jednáním USA a Ruska v Saúdské Arábii zůstává „všechno na stole“.

Bez Evropy to nepůjde. Macron svolal do Paříže evropské lídry kvůli Ukrajině

Válka na Ukrajině

Výběr článků

Načítám