Na hranici číhají sexuální predátoři

„Válka vytváří půdu pro řadu negativních jevů a násilí na ženách je často nejen důsledkem válečných konfliktů, ale přímo válečnou strategií,“ řekla Právu Dana Pokorná, vedoucí tera­peutických služeb neziskové organizace ProFem, která pracuje s obětmi domácího a se­xuálního násilí.

Podle ní je více způsobů ohrožení žen při válečných konfliktech. Sexuální násilí může být pácháno armádou jako prostředek kontroly a moci nad nepřátelskou stranou. V ohrožení jsou tak především ženy, které na Ukrajině dosud zůstávají a před válkou z různých důvodů neutekly. Riziko se zvyšuje i v rodinách, kde domácí násilí bylo již před konfliktem. Ohrožené jsou ale také ženy, které se rozhodly z napadané země odejít.

„Ženám, které jsou na cestě, hrozí rizika spojená s obchodem s lidmi či znásilnění, a to jak ze strany migrujících mužů, tak například ze strany policejních složek. Neznamená to ale, že se to nyní děje.

Z předchozích migračních vln, například v případě syrských uprchlíků v roce 2015, víme, že těch variant ohrožení může být spousta,“ uvedla antropoložka z Univerzity Karlovy Petra Ezzeddine, která se věnuje tématu genderu a migrace.

Již nyní například policie na polské hranici kontroluje doklady mužů, kteří nabízejí mladým ženám a dětem odvoz do jiných zemí zadarmo. Podle zdrojů britského deníku The Daily Telegraph některé z převaděčů už policisté dokonce zatkli, protože byli podezřelí z toho, že chtěli vlákat Ukrajinky do obchodu se sexem.

„Také Slovensko už na hranicích začalo rozdávat letáky v ukrajinštině, které obsahují rady, jak se nestát obětí obchodování s lidmi. Ženy by si měly dávat pozor na osoby, které jim nabízejí práci či ubytování zadarmo, a neměly by svěřovat své doklady cizím lidem. Jsou to základní kroky k prevenci, o kterých by měly vědět ideálně už na hranici, protože mohou nastat rizikové situace,“ podotkla Ezzeddine.

Dodala, že v Česku se pomoc v oblasti obchodu s lidmi i se­xuálního násilí páchaného na migrantkách, ale i obecná asistence uprchlíkům zlepšily.

„V porovnání s devadesátkami, kdy přišla první velká vlna uprchlíků kvůli občanské válce v bývalé Jugoslávii, je znatelný posun hlavně ze strany nevládních organizací. Předtím jsme neměli lidi, kteří by s migranty pracovali, nyní v této oblasti působí školení profesionálové, právníci, sociální pracovníci, což v devadesátých letech nebylo,“ upřesnila Ezzeddine.

Neziskové organizace, které se zaměřují na práci s oběťmi sexuálního a domácího násilí, se na potenciální klienty z řad ukrajinských uprchlic připravují.

„Bohužel nejsme schopni zajistit naši linku v ukrajinštině, v takto krátkém čase není možné sehnat odbornici na sexuální násilí se znalostí jazyka. Plánujeme ale odborné sociální poradenství v přítomnosti tlumočníků,“ přiblížila pomoc ukrajinským obětem Pokorná. Sdružení ProFem se dosud žádná oběť z řad uprchlíků neozvala.

Ani organizace Persefona, která také pomáhá obětem sexuál­ního a domácího násilí, zatím nepociťuje zájem o služby ze strany ukrajinských žen.

„Zřejmě se začnou ozývat později. Myslím, že momentální vlna uprchlíků zavčas utekla a dopady války, co se sexuálního násilí týče, nezažila. Dovedu si představit, že větší riziko je u Ukrajinek, které zůstaly v okupovaném prostředí déle,“ řekla Právu ředitelka organizace Jitka Čechová.

I její organizace začíná přizpůsobovat své služby. „Sháníme kontakty na tlumočníky, kteří by byli schopni zajistit překlad pro potenciální ukrajinské klientky. Také mapujeme situaci v dalších sociálních službách, jako jsou azylové domy a intervenční centra. Hlavně jaká je v nich dostupnost služeb, jaké jsou kapacity a co můžeme pro ženy v nich udělat,“ popsala Čechová.