My na Ukrajině vojáky nemáme. Země NATO pro Novinky odmítly zapojení svých armád

„Kanada jako člen NATO nemá v plánu vyslat na Ukrajinu bojové jednotky,“ sdělil Novinkám mluvčí kanadského ministerstva Kened Sadiku.

Ten dále připomněl, že Kanada bude Ukrajině i nadále poskytovat komplexní vojenskou pomoc a že v rámci operace UNIFIER vycvičila již přes 40 tisíc ukrajinských vojáků. Tento výcvik podle něho proběhl v Lotyšsku, Polsku a Spojeném království.

Sadiku sice uvedl, že Kanada v současnosti na Ukrajině žádné jednotky nemá, připustil však, že země neodmítá v budoucnu výcvik Ukrajinců přímo na Ukrajině.

„Jak jsme se zavázali v dohodě o bezpečnostní spolupráci mezi Kanadou a Ukrajinou, kterou jsme podepsali v únoru 2024, Kanada je otevřena obnovení tohoto výcviku na Ukrajině,“ sdělil dále mluvčí kanadského rezortu obrany.

„Mohu vám říct, že na Ukrajině rozhodně nejsou žádní příslušníci Bundeswehru,“ prohlásil pro Novinky Dennis Köhler, tiskový mluvčí německého ministerstva obrany.

Zapojení svých vojsk na Ukrajině odmítlo i Španělsko, které podle tamního ministerstva zahraničí i nadále bude podporovat Kyjev diplomaticky, politicky, ale také v humanitárních záležitostech nebo v dodávkách zbraní a válečného materiálu.

„Na Ukrajině nejsou a nebudou rozmístěny žádné španělské jednotky,“ odmítla rezolutně pro Novinky španělská diplomacie.

Se stejnou odpovědí přišlo i norské ministerstvo zahraničí. „Norsko nemá na Ukrajině žádné vojenské jednotky,“ sdělila Novinkám tisková mluvčí norské diplomacie Ane Haavardsdatter Lundeová.

Všechny země reagovaly na dotaz ohledně slov estonské premiérky Kaji Kallasové, která v rozhovoru pro britský list The Financial Times prohlásila, že vojáci Severoatlantické aliance (NATO) už cvičí přímo na Ukrajině ukrajinské obránce.

„Existují země, které již cvičí (ukrajinské) vojáky na místě,“ prohlásila pro britský list Kallasová, podle níž tak země činí „na vlastní riziko“.

Novinky se zeptaly i estonského ministra zahraničí, zda jeho země vyslala na Ukrajinu své vojáky. Šéf diplomacie Margus Tsahkna uvedl, že nikoli.

„I když pokračují diskuse o tom, jak Ukrajině poskytnout další pomoc, vyslání vojáků na Ukrajinu není na pořadu dne. Estonsko bude aktivně pokračovat v koordinaci s našimi spojenci a partnery, jak dosáhnout vítězství Ukrajiny,“ prohlásil Tsahkna.

Estonský ministr dále uvedl, že dnes se všichni musí soustředit na zaslání požadované vojenské pomoci Ukrajině k poražení ruského agresora, jako je protivzdušná obrana a munice.

„Estonsko se bezpochyby soustředí na to, aby Ukrajina tuto válku vyhrála. Náklady na válku mohou být pro Kreml zvýšeny na neúnosnou úroveň,“ dodal dále Tsahkna s tím, že kdyby členové Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, známou též jako Ramstein, poskytli ročně 0,25 procent HDP na zbrojení Ukrajiny, tak by to bylo více než dostatečné k poražení Ruska. Tsahkna tuto hypotetickou pomoc vyčíslil na 120 miliard dolarů (přes 2,7 bilionu korun) ročně.