Můžeme Kyjevu pomoct s vracením mužů v branném věku, řekl polský ministr. Mezi tamními Ukrajinci to vře

„Stížnosti (Ukrajinců) na krajany, kteří opouštějí zemi, aby se vyhnuli odvodu, jsou oprávněné,“ řekl Kosiniak-Kamysz stanici Polsat. „Občané Ukrajiny mají povinnosti vůči svému státu,“ dodal.

„Dlouho říkáme, že jsme schopni pomoci ukrajinské straně zajistit, aby ti, kdo jsou povinni vykonávat vojenskou službu, odešli na Ukrajinu,“ řekl šéf polské obrany. Na otázku, zda by Polsko souhlasilo se žádostí Ukrajiny o pomoc s převozem mužů zpět do vlasti, polský ministr odpověděl, že „všechno je možné“.

Výroky polského ministra obrany přišly krátce poté, co ukrajinská vláda schválila zákon, podle něhož muži ve věku 18 až 60 let, kteří chtějí opustit Ukrajinu nebo jsou mimo Ukrajinu, budou moci získat ukrajinský pas pouze ve své vlastní zemi. Zákon vstoupí v platnost v polovině května.

Polská média přitom tento týden hlásila, že se na ukrajinských konzulátech v Polsku tvořily velké fronty, když bylo vydávání pasů zastaveno kvůli údajnému selhání počítačového systému. Ukrajinci stojící před konzuláty však byli k oficiálnímu zdůvodnění skeptičtí a atmosféra na místě byla velmi vypjatá.

„Volal jsem přátelům na Ukrajině a tam funguje stejný systém. Lžou nám. Chtějí nás donutit k návratu do země za každou cenu,“ řekl například 34letý Vadim zpravodajskému webu Wirtualna Polska, jehož zpravodaj navštívil úřad ve Varšavě.

„Každý z nás má přátele a kolegy, kteří zemřeli na frontě. Nedonutí mě se vrátit. Dříve bych se vzdal občanství. Každý má právo se sám rozhodnout,“ řekl témuž webu muž jménem Dmytro.

V davu byla například i žena se svým 18letým synem, který si také nemohl vyzvednout pas. Během hovoru podle webu propukala v pláč s tím, že svého syna nepošle, aby z něj „udělali kus masa“. „Nechápu, co jsme udělali. Jak proti nám mohli podniknout tak radikální kroky?“ ptala se žena.

Pokud „člověk v branném věku odešel do zahraničí, ukázal svému státu, že mu nezáleží na jeho přežití. A pak přijde a chce od tohoto státu přijímat služby. Tak to nefunguje. Naše země je ve válce,“ napsal tento týden na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti,“ upozornil.

Nejvíce ukrajinských uprchlíků žije nyní v Německu (více než 1,2 milionu), po něm následuje Polsko (přes 951 tisíc) a Česká republika (přes 381 tisíc), vyplývá z dat Eurostatu zveřejněných letos v březnu.