Mučení a trápení žízní. Rusové do války nelegálně verbují i postižené migranty

Web Okno Group uvedl, že Rusové takto verbují například i více než padesátileté migranty, kteří trpí různými chronickými onemocněními. Někteří jsou dokonce i postižení. Oslovení právníci serveru sdělili, že se za těchto podmínek vůbec nediví, že většina takto zadržených migrantů nakonec smlouvu podepíše a do ruské armády vstoupí.

Jedním z migrantů, kterého se Rusové letos v březnu pokusili nelegálně naverbovat, je i 23letý Tádžik se smyšleným jménem Suchrob. „Chytili mě při kontrole dokladů,“ uvedl s tím, že takto zadrželi větší skupinku lidí. „Drželi nás více než den bez vody a bez jídla. Vyhrožovali mi deportací do Tádžikistánu. Neznal jsem zákony a věřil jsem jim to,“ dodal.

Suchrob měl nicméně štěstí a podařilo se mu podle jeho slov propašovat do cely mobilní telefon, kterým následně kontaktoval svoji rodinu. „Řekli mi, abych vydržel a nic nepodepisoval,“ vysvětlil. Jeho příbuzní přitom už dávno měli ruské občanství. Sám Suchrob pracoval jako kurýr nebo stavební dělník.

„Snažili jsme se ho přesvědčit, aby nepracoval tam, kde je hodně migrantů. O těch raziích jsme slyšeli. Na těchto místech se ale platí víc. Chytili ho (Suchroba), když se vracel ze stavby,“ uvedl jeho příbuzný.

Rodina sice neznala žádné právníky, věděla ale, že zadržování v takové situaci je nezákonné. „Napsali jsme prohlášení na policii a státní zastupitelství. Pomohlo to. Stejně tam ale byl přes den. Pak ho vyhodili dehydrovaného a s modřinami,“ popisuje rodina.

Suchrob si ale stěžovat nebude. Podle jeho slov se cítí bezmocný, a navíc nevěří v ruskou spravedlnost. Nyní se ho rodina snaží přesvědčit, aby se raději vrátil zpátky do Dušanbe, hlavního města Tádžikistánu, kde žil dříve.

Spolu s Tádžikem ruská policie zadržela dalších deset lidí. Všichni kromě něj poté podepsali smlouvu s ruským ministerstvem obrany a šli do války na Ukrajině.

„Všichni migranti se v takových situacích cítí bezmocní. Většina nezná zákony a nechápe, že Tádžikové mohou v Rusku žít bez víz a pracovních povolení,“ konstatuje oslovený lidskoprávní aktivista Alexander Kim, jehož s odkazem na Okno Group cituje ruská regionální pobočka Rádia Svobodná Evropa.

Kim přitom potvrdil slova Suchroba. Razie na migranty podle něj skutečně probíhají a ruské úřady při nich lidem okamžitě seberou veškeré prostředky pro komunikaci s vnějším světem, aby se nemohli nikomu dovolat či situaci konzultovat.

„Pak dělají různé věci: bijí vás, mučí vás, nedávají vám vodu. Lidé nakonec podepíšou smlouvu a v 99,8 procenta případů se to nikdo nikdy nedozví. Informace existují pak pouze od těch, kterým se podaří dostat ven. To je ale vzácné,“ konstatuje.

Kim dále uvedl, že vůbec nejhůře Rusové zacházejí se zadrženými migranty ve Specializovaném zařízení pro dočasné zajištění cizinců (SUVSIG).

„Je to klasika. Zadrží vás na ulici při kontrole dokladů. Neexistují tedy žádná obvinění z něčeho nezákonného. Vězni v SUVSIG zvláště často hlásí bití během hromadného náboru. Mučení vodou (waterboarding - pozn. red.) je maličkost ve srovnání s tím, jak mučí tam. Prostě vás tam zlomí. Nejčastěji se to děje v Petrohradě a Moskvě,“ uvedl Kim.

K podobnému incidentu v září 2023 došlo právě v ruském hlavním městě. Tehdy ruská policie zadržela čtyři muže původem z ukrajinské Doněcké oblasti, kteří pracovali jako dělníci při stavbě silnice u Moskvy. Policie je následně nuceně odvezla do vojenské kanceláře, kde je nutili podepsat smlouvu.

„Nebáli se. Napsali odvolání na státní zastupitelství. Šli s tím do médií. Nastal takový povyk, že byli nakonec propuštěni. Celkem je drželi tři dny,“ sdělil Kim.

Ruský opoziční web dále uvedl, že podobné razie proti migrantům se v Rusku provádějí minimálně od jara 2023. Cílené nájezdy ovšem proběhly i v roce 2022, pravidelně je ruské úřady začaly realizovat o rok později.

V regionech jsou ale razie o něco méně časté, jak uvedli oslovení právníci. „Nyní řeším do očí bijící příklad. 50letému muži původem z Arménie (ruské úřady) vyhrožují odebráním občanství a vyhoštěním celé rodiny. Jeho děti ještě nemají (ruské) občanství. Snaží se ho obvinit na základě smyšlených trestných činů: podvod nebo obchod s drogami. Nemají důkazy ani svědky,“ říká právnička Světlana z ruské republiky Burjatsko, jejíž jméno bylo kvůli zachování anonymity pozměněno.

„Nemají vůbec nic. Představte si ale, že k vám domů pravidelně chodí policie, jejíž příslušníci říkají, že pokud nepodepíšete smlouvu, deportují celou vaši rodinu a vám ještě seberou občanství,“ uvedla dále právnička.

Armén má navíc celou řadu chronických onemocnění. „Ráda bych řekla, že je to ojedinělý případ. Tato situace je ale dnes bohužel typická,“ konstatuje.

Razie na migranty podle opozičního webu ještě přitvrdily po útoku na koncertní síň Crocus City Hall nedaleko Moskvy, při níž teroristé z Islámského státu v březnu zavraždili přes 150 lidí.

„Tlak je jak na ty, kteří mají občanství, tak i na ty, kteří ho nemají. Pokud ho nemají, ruské úřady jim jeho udělení slíbí, když půjdou do války,“ vysvětluje.

Podle ní Rusové navíc verbují i postižené lidi. „Takových případů bylo mnoho. Přišli ke mně do kanceláře a řekli: ‚Sotva chodím, co mám dělat?“ říká Světlana. „Několika lidem pomohlo, že jsme jim zařídili doklady o invaliditě. Jak jistě chápete, mnoho lidí bez občanství k lékařům nechodí a naše ministerstvo na potvrzení (o invaliditě) z jiné země kašle,“ říká.

„Jeden člověk chodí o holi, další má velmi špatný zrak a je prakticky slepý. Chtěli je normálně vzít na frontu,“ uvádí příklad právnička. „Jejich onemocnění jim jednoznačně brání v provádění bojových úkolů,“ uzavírá.

O informacích od Okno Group informoval ve své pravidelné svodce i americký Institut pro studium války (ISW), který je dal do souvislosti s ruským mobilizačním úsilím. Ruská vláda podle analytiků v současnosti pokračuje v legislativních krocích s cílem využít migranty a občany s nově nabytým občanstvím k plnění potřeb ruské armády.

Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin v pondělí 29. července navrhl, aby poslanci Státní Dumy připravili iniciativu, podle níž by se nově naturalizovaní ruští občané museli po obdržení ruského pasu přihlásit k vojenské službě.

Duma bude rovněž projednávat pozměňovací návrhy na prodloužení doby vojenské služby pro nově naturalizované ruské občany z jednoho roku na dva, uvádí ISW.