Mrtví nevadí. Prigožinovi byly vráceny zabavené miliardy, poslal si pro ně řidiče

„Zpočátku se bezpečnostní složky nechystaly vrátit prostředky objevené 24. června – 10 miliard rublů, statisíce dolarů a 5 cihliček zlata, ale soudě podle dalšího obratu zasáhla vyšší moc,“ napsal doslova server.

Podle něj si Prigožin pro peníze do Petrohradu osobně nepřijel, a to přesto, že se o víkendu měl nacházet v Moskvě, kde se údajně účastnil několika jednání. Podle dohody s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se měl přitom přesunout do Běloruska.

Místo šéfa wagnerovců si tak hotovost vyzvedl jeho řidič, který při jejím převzetí předložil oficiální plnou moc podepsanou Prigožinem. „Lze jen hádat, jak to celé proběhlo, ale peníze se sotva stihly přepočítat,“ napsala Fontanka.

Původně se psalo, že byla zabavena hotovost ve výši asi 4 miliardy rublů (jedna miliarda korun), kterou ruské bezpečnostní složky nalezly v bílém mikrobusu GAZelle zaparkovaném poblíž petrohradského hotelu Trezini – jedné ze základen Jevgenije Prigožina.

„Pokud jde o starý bílý gazel na nádvoří paláce Trezzini a nový bílý citroen v podzemním parkovišti hotelu River Palace, stále tam jsou. Večer předtím, 3. července, Fontanka zkontrolovala jejich polohu,“ uvedl server.

Prigožin již dříve na nahrávce (jejíž pravost nelze nezávisle ověřit) potvrdil, že hotovost patří skutečně jemu. Údajně měla jít na platy žoldnéřů bojujících na Ukrajině a kompenzace příbuzným padlých. „Nalezli u mě nejen ‚Gazel‘, ale také dva autobusíky s penězi na platy, kompenzace za úmrtí a na další výdaje,“ vysvětil Prigožin s tím, že Wagnerova skupina posledních deset let operuje pouze s hotovostí.

Putin před časem přiznal, že žoldnéře Wagnerovy skupiny plně financoval ruský stát, který jim za rok vyplatil na výplatách a prémiích 86 miliard rublů (21,7 miliardy korun). Další částky prý byly vynaloženy na jejich pojištění.

Ke vzpouře došlo ve dnech 23. a 24. června, kdy Prigožin obvinil ruské ministerstvo obrany z útoku na jeho vojáky. Ti se na Prigožinův rozkaz následně vydali směrem k Moskvě a během tažení na ruské hlavní město zabrali město Rostov na Donu.

Během vzpoury navíc wagnerovci sestřelili několik ruských letounů, mezi kterými bylo například velitelské letadlo Iljušin II-22, které bylo od 70. let minulého století používáno k řízení vojenských operací. Následkem sestřelení techniky také Moskva přišla o řadu zkušených pilotů, které bude těžké nahradit.

Více toho ale nestihli, protože se Prigožin, kterého Putin obvinil ze zrady, dohodl s běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem. Na základě této dohody potom vůdce Wagnerovy skupiny odletěl do běloruského exilu a jeho žoldnéři dostali na výběr, zda budou pokračovat ve službě v ruské armádě, nebo zda odejdou do Běloruska nebo do civilu.

Vyšetřování vzpoury ruská tajná služby FSB již ukončila. Bylo zjištěno, že účastníci vzpoury ukončili své aktivity zaměřené na spáchání trestného činu, odůvodnila své rozhodnutí podle agentury TASS. Zatím ale není známo, zda se to týká i Prigožina.