Most na Krym asi bolí hodně. Při otevření po něm Putin drandil v náklaďáku

Kerčský most, dlouhý 19 kilometrů a vyšší než socha Svobody, byl klenotem Putinových infrastrukturních projektů. Ruská média jej popisovala jako „stavbu století“, která měla potvrdit ruské vlastnictví Krymu.

Když Putin 15. května 2018 most otevíral a přejížděl po něm oranžovým nákladním vozem Kamaz, pochlubil se: „V různých historických epochách, dokonce i za carských kněží, lidé snili o stavbě tohoto mostu. Pak se k této (myšlence) vrátili ve 30., 40. a 50. letech. A nakonec, díky vaší práci a vašemu talentu, se ten zázrak stal.“

Symboliku však nepodtrhuje pouze skutečnost, že se jedná o Putinův most. Výbuch má pro Putinovu válku i reálné důsledky, neboť přichází v tvrdém závěsu za sérií ponižujících porážek na východní a jižní frontě, které vedly k rozsáhlým ruským ústupům.

Část mostu se po explozi zřítila do vody. Na videozáznamech a satelitních snímcích bylo patrné značné zbarvení a deformace nosníků železničního mostu. Železniční část mostu obsahuje dvě paralelní koleje. Na té, na které se nenacházely vyhořelé cisterny, Rusko údajně obnovilo provoz.

Po obsazení a anexi ukrajinského poloostrova v roce 2014 zavládl mezi ruskojazyčnými obyvateli Krymu velký optimismus, který ale postupně ochladl v důsledku problémů s nedostatkem elektřiny, surovin a vody.

Cesta směřující na sever na Ukrajinu zůstala zavřená a poloostrov se potýkal s velkými dopravními problémy. Spojení s ruskou pevninou obstarávaly trajekty, jejichž provoz často vázl vinou nepříznivého počasí.

Vybudování mostu se pro Kreml stalo prioritou a v Rusku byl označován za stavbu století. Začal se stavět v únoru 2016, stavba podle oficiálních údajů vyšla celkem na 228 miliard rublů (téměř 80 miliard korun podle tehdejšího kurzu).