Článek
„Ruské rozšířené užívání hybridních praktik zvyšuje riziko, že NATO nakonec zváží spuštění článku 5 o vzájemné obraně. Nárůst ruského vojenského potenciálu zároveň znamená, že se přímá konfrontace s NATO pro Kreml stává možností,“ řekl Kahl na středeční akci berlínského think-tanku DGAP.
Na základě článku 5 považují členové NATO ozbrojený útok proti jednomu nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům. Pokud k jeho spuštění nepovedou ruské kyberútoky či žhářské útoky zaznamenané napříč Evropou, má Kahl za to, že by ruský vůdce Vladimir Putin mohl platnost článku otestovat přímo. To by dle něj udělal dílčím útokem, nikoliv otevřenou invazí člena NATO, uvádí agentura Reuters.
Co říká článek 5
- Citace ze Severoatlantické smlouvy: „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámeny Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“
- Aby mohl být článek 5 aktivován, musí být nejdříve spuštěn článek 4 (konzultace partnerů v NATO) a musí existovat důkazy, že útok na území postiženého státu skutečně pochází ze zahraničí. Dotčený stát pak požádá o uplatnění článku 5. Žádost posoudí Severoatlantická rada, ve které každého z členů reprezentuje jeden jeho zástupce. Tato rada rozhoduje jednomyslně. Do případné odpovědi se nemusí zapojit všechny členské státy.
„Z pohledu Ruska je cílem, aby došlo k ruskému útoku a článek 5 zůstal nenaplněn. Aby tento cíl splnili, nepotřebují na západ posílat tanky. Stačí vyslat zelené mužíky k Baltu, aby chránili údajně ohroženou ruskou menšinu, nebo posunout hranice na Špicberkách,“ vysvětlil Kahl.
Šéf německé rozvědky se domnívá, že napadení NATO bude Rusko schopné do konce desetiletí. Kvůli válce na Ukrajině bude navíc Moskva velet bojem zoceleným vojákům, což její tradiční síly činí ještě nebezpečnějšími. „Nezaznamenali jsme žádné náznaky, že by se Rusko chystalo jít do války, ale kdyby v moskevské vládě takové sentimenty převládly, tak bude riziko vojenské konfrontace v následujících letech růst,“ dodal Kahl.
Kvůli ruským raketám zní poplach po celé Ukrajině
