Morálka vojáků na minimu, největší krize od začátku války, zní z Ukrajiny

Podle analýzy britského listu, ze které cituje ukrajinská agentura UNIAN, v ukrajinské armádě postupně ubývá naděje, kterou přineslo úspěšné odražení prvního ruského útoku, a naopak rostou obavy z poziční války, jež se může překlopit v „mlýnek na maso“.

Situaci měla významně zhoršit výměna ve velení armády z tohoto týdne, kdy dosavadního vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného nahradil generálplukovník Oleksandr Syrskyj, ze kterého mají někteří v armádě obavy.

„Výměna na pozici vrchního velitele je v současnosti v ukrajinské armádě vnímána se zmatkem. Někteří současného šéfa armády Syrského přezdívají hanlivě ‚generál kanónenfutr‘, a to poté, co pod jeho velením utržila ukrajinská armáda výrazné ztráty při obraně Bachmutu,“ píše list.

Dodává však, že současnému šéfovi armády jsou přisuzovány i úspěchy při ukrajinské protiofenzívě v Charkovské oblasti na podzim 2022 a během obrany Kyjeva při začátku plnohodnotné invaze na jaře 2022.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jako jeden z důvodů výměny uvedl zejména snahu zvýšit technologické schopnosti armády. Naopak se neztotožňoval s předchozími výzvami Zalužného navýšit počet odvedených do armády o dalšího půl milionu branců.

„Prvotní kouzlo lehkomyslné obrany už vyprchalo, Zelenskyj si musí uvědomit, že k porážce Ruska, jak poznamenal Zalužnyj před odvoláním, jsou vojáci potřeba,“ píše server.

Uvádí také, že sice Ukrajina v současnosti neprohrává, ale potřebuje pomoc více než kdykoliv předtím. Existuje tak „morální povinnost“, podle které by Ukrajina měla dostat vše, co potřebuje k vítězství.

I když je nepravděpodobné, píše server, že by Putin dosáhl na Ukrajině celkového vítězství, je možné, že se Rusko k odlákání pozornosti západu připravuje zasáhnout v Pobaltí, Moldavsku a v Polsku. „Ze strategického hlediska je Velká Británie a zbytek Evropy v ohrožení,“ dodává britský server pro své čtenáře.

Ještě tvrdší zhodnocení stavu v ukrajinské armádě přinesl zpravodaj německého deníku Bild na Ukrajině Paul Ronzheimer, který navštívil východní frontu nedaleko Bachmutu. Podle něj se ukrajinská armáda pravděpodobně ocitla v největší krizi od ruské ofenzívy na Kyjev ze začátku současné války na jaře 2022.

„Výrazně jde v těchto chladných zimních dnech cítit nejistota a zklamání. Jako zpravodaj na Ukrajině jsem podobnou náladu nezaznamenal od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. Otázkou je, zda všechno toto chápou ve Washingtonu, Berlíně a Paříži,“ cituje svého zpravodaje ruskojazyčná mutace deníku Bild na síti Telegram.

Podle Ronzheimera si Zalužnyj už dlouho uvědomoval, že cíl prezidenta Zelenského znovudobýt všechny oblasti obsazené Rusy je v současných podmínkách „nemožný a je potřeba to říkat veřejně“. Ukrajině pro dosažení tohoto cíle chybí zbraně, vojáci, technologie a zejména, což je podle německého reportéra nejdůležitější, pevná podpora ze strany Spojených států.

„Cesta z Kyjeva do Slavjansku na východě Ukrajiny je jako cesta do jiné země. Zatímco Kyjevané si opět užívají života v restauracích, alespoň do nočního zákazu vycházení, na zkroušeném Donbasu nikdo netuší, které město může padnout jako další,“ popisuje situaci na tamější východní frontě Ronzheimer.

„Před rokem zde probíhala bitva o Bachmut, kde zemřely desítky tisíc lidí. V současnosti probíhají boje o Časiv Jar a Avdijivku,“ dodává s tím, že i když vyčerpané jsou i jednotky nepřítele, Rusům se přesto daří postupovat na východní frontě „metr za metrem“.

„Počet ztrát (na ruské straně) je obrovský, někdy dosáhne i tisícovky lidí za den. Ale Vladimiru Putinovi stále nezáleží na jeho vojácích, chce dobývat za každou cenu,“ uzavírá Ronzheimer.