Mírový plán Trumpova zmocněnce pro válku na Ukrajině hraje do karet Putinovi

Kelloggův plán je převážně koncipován spíš jako kritika vlády současného prezidenta Joea Bidena, která podle něj svou „nekompetentní politikou“ způsobila „vyhnutelnou krizi a Ameriku uvrhla do nekonečné války“. Druhou polovinu tvoří poměrně jednoduchý návrh. Dle Kellogga je prostě potřeba zmrazit konflikt a donutit obě strany jednat. Jak toho ovšem Kellogg hodlá docílit, už je zajímavější, uvádí CNN.

Plán se může na první pohled zdát proukrajinský, protože Kellogg Bidenovi mimo jiné vyčítá, že Ukrajině neposkytl zbraně ještě před začátkem ruské invaze, čímž by jí údajně zabránil, ale to je opět jen součást generálovy snahy Bidena negativně porovnávat s Trumpem. Ten Ukrajině poskytl vojenskou pomoc v roce 2018.

Ve chvíli, kdy už ale válka začala, musí dle Kellogga USA hlavně ukončit své zapojení do ní, protože tím trpí její vlastní zásoby zbraní, čímž jsou Spojené státy ponechány oslabeny pro případ strategicky mnohem důležitějšího potenciálního konfliktu mezi Čínou a Tchaj-wanem. Proto pak už Kellogg nabízí jen možné ústupky Rusku, které by mohly Kreml uspokojit a vést k mírové dohodě s bezpečnostními zárukami.

Mezi těmito ústupky je například i odložení vstupu Ukrajiny do NATO na dobu neurčitou. To přitom jako jeden z klíčových bodů svého mírového plánu představuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kellogovi to nijak nevadí, protože podle něj je hlavním cílem příměří nehledě na podmínky.

Kyjev by pak chtěl k vyjednávání s Kremlem přimět tak, že by tím podmínil poskytování další vojenské pomoci. Ta by navíc byla Ukrajině pravděpodobně jen zapůjčována, a to jen v množství, které by stačilo k zastavení dalšího postupu Rusů, nikoliv k jejich vytlačení z ukrajinského území.

U posledního zmíněného bodu ovšem není jasné, zda je stále platný. Rusko totiž od léta na ukrajinském území začalo postupovat rekordní rychlostí a k jeho zastavení by tak byla pravděpodobně potřeba mnohem větší míra pomoci než v dubnu. Už tehdy si přitom Kellogg stěžoval, že USA Ukrajině poskytují příliš.

Rusko by Kellogg chtěl k jednání přimět zmírněním na něj uvalených sankcí a jejich kompletním stažením po uzavření dohody, se kterou by Ukrajina souhlasila. Obnovu poničené Ukrajiny by pak zaplatila daň uvalená na vývoz ruských energií. Co se okupovaného území týče, Ukrajina o jeho získání zpět může usilovat diplomaticky, ale i Kellogg uznává, že to bude nejspíš možné, až bude v Kremlu sedět někdo jiný než Vladimir Putin.

Tím, že většinu zveřejněného Kelloggova plánu tvoří kritika Joea Bidena, zůstává plán samotný velmi jednoduchý a přímočarý. Zároveň ale kompletně ignoruje, jaké by Moskva mohla mít při jednání požadavky a k čemu použila diplomatická jednání v minulosti, připomíná CNN. Kreml je známý ignorováním dohodnutých příměří, když se mu to hodí, a jednání opakovaně využil k připravení půdy k budoucímu vojenskému postupu.

V případě jednání, jehož stanoveným koncem má být zmrazení fronty, by navíc mohl vše vsadit na posledních pár měsíců ofenzivy, aby se ruské jednotky před uzavřením příměří dostaly, co nejdál to bude možné.

Frontová linie mezi oběma stranami je skoro tisíc kilometrů dlouhá a pravděpodobně by na ní musela vzniknout demilitarizovaná zóna. Její hlídání by měly na starost buď síly NATO, nebo vojáci neutrálních zemí. Kvůli její délce by ale byla těžko udržitelná a šlo by o masivní finanční investici.

Plán Trumpova zvoleného zmocněnce je tedy primárně zaměřen na to, jak docílit situace, kdy už se Spojené státy nebudou muset zabývat otevřenou válkou. Nuance konfliktu, reálné následky jeho zastavení za každou cenu či spravedlnost celé situace však ignoruje.