Článek
Podle Cleverlyho by Británie chtěla, aby se mírové rozhovory odehrály „raději dříve nežli později“. Zopakoval nicméně, že podmínky pro všechna jednání by měla stanovit Ukrajina.
„Jakákoli jednání musí být skutečná, musí být smysluplná, nemůže jít jen o zástěrku pro ruské přezbrojení a nábor dalších vojáků,“ řekl šéf britské diplomacie televizní stanici Sky News. „Nevšiml jsem si, že by z ruské strany přicházelo něco, co by mě přesvědčilo o tom, že chce Vladimir Putin vstoupit do těchto jednání v dobré víře,“ dodal.
Ruská ambasáda v Praze nefunguje jako dříve. Je rozdíl, když sankce uvalíte sami, nebo jako celá EU, říká Konecký z MZV
Jak uvedl ve své nedávné analýze americký Institut pro studium války (ISW), ruský prezident sice stále hovoří o vyjednávání s Ukrajinou, nicméně mu nejde o mír, ale o to, aby Ukrajinu očernil v očích jejích západních stoupenců. Šéf Kremlu se podle ISW snaží vykreslit Kyjev jako neochotný ke kompromisu nebo k tomu zapojit se do vážných jednání.
Ruská vojska vpadla na Putinův rozkaz 24. února na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si podle odhadů vyžádal už desítky tisíc životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Jarní mírová jednání Ruska s Ukrajinou skončila neúspěchem. Ukrajina již několikrát zopakovala, že rozhovory neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech. Na začátku října navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s Putinem.
Ukrajina podle Kyjeva zasáhla stovky ruských vojáků v okupovaném Melitopolu
