Miny mají na Ukrajině na svědomí stovky civilistů, používají se masově

„Civilní oběti min jsou dál denně hlášeny z Ukrajiny. Nejpostiženější jsou Chersonská a Charkovská oblast, kterou Rusové dříve okupovali,“ uvedla rozvědka.

„S nástupem jara, kdy se více lidí zapojí do rolnických prací, poroste riziko incidentů s minami,“ varovali Britové.

Riziko je o to větší, že Rusko není signatářem ottawské úmluvy o zákazu použití, skladování, výroby a transferu protipěchotních min z roku 1997. Tu zatím podepsalo 164 zemí, ovšem vojenské velmoci mezi nimi nejsou.

Nesignovaly ji ani Spojené státy, Čínská lidová republika, Indie, Pákistán, Egypt, Írán, Sýrie či Saúdská Arábie. Většina ze zemí, které úmluvu nepodepsaly, však už zakázané miny nevyrábí, USA je s výjimkou Koreje nikam nevyváží. Rusko má ovšem podle odhadů Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min ICBL přes 26 milionů těchto min, zatímco US jen tři miliony.

Ukrajina, která smlouvu ratifikovala v prosinci 2005, zničila podle zprávy z roku 2018 skoro 1,5 milionu min, přičemž skoro 4,5 milionu měla ještě zničit. Tyto miny, ať už zakopávané, nebo vypalované v raketách, používají obě strany. Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch loni vyzvala Ukrajinu, aby vyšetřila obvinění, že na ruské pozice u Izjumu vypálila tisíce protipěchotních min PFM-1, označovaných jako motýlkovité miny. Část těchto min naplněních tekutou výbušninou sice měla autodestruktivní zařízení, ale to často vzhledem ke stáří selhávalo. Stejné miny používá i Rusko.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí letos uvedlo, že zprávu prozkoumá, ale nevyjádřilo se k ní. Jen dodalo, že závazky úmluvy neporušuje, a upozornilo, že se Rusové dopouštějí válečných zločinů.

Ukrajina z USA dostává miny claymore, které jsou ale nad zemí a odpalují se přímo. Těch se úmluva netýká.