Článek
Podle něj vyhoštění takového počtu ruských agentů ze zemí kontinentální Evropy včetně Francie a Německa zásadně snížilo špionážní možnosti Kremlu.
Ruské jednotky spotřebovaly přes polovinu přesných střel, sahají po sovětských

Západní zpravodajské služby od začátku války na Ukrajině vyvinuly „poměrně soustředěné” úsilí, aby narušily ruské špionážní sítě.
„V celé Evropě byla vyhoštěna zhruba polovina - podle posledních údajů asi 400 ruských zpravodajských důstojníků působících pod diplomatickým krytím,” řekl Moore. „To pravděpodobně snížilo Rusům jejich schopnost vykonávat špionážní činnost v Evropě asi o polovinu,” dodal.
Je to poprvé, co MI6 takto zveřejnila svůj odhad. Ačkoli počet 400 osob byl uváděn již dříve, až dosud nebylo jasné, že se jedná o polovinu všech ruských agentů ještě donedávna působících v Evropě.
Ruské útoky zůstávají izolované, jejich tempo se nezvýšilo

Ruští špioni, stejně jako zpravodajští důstojníci téměř všech velkých zemí, obvykle předstírají, že pracují na velvyslanectví své země. Pouze hrstka dlouhodobých špionů - takzvaných ilegálů - předstírá, že jsou běžnými občany a působí mimo diplomatický rámec.