Článek
Medvěděv vypočetl, kdy může Ruská federace použít jaderné zbraně.
„Zaprvé, když by byl na území Ruska podniknut útok jadernými zbraněmi. Zadruhé při jakémkoli jiném použití jaderných zbraní proti Rusku nebo jeho spojencům,“ uvedl Medveděv s tím, že tyto dva případy jsou součástí jaderných doktrín většiny jaderných mocností.
Dmitrij Medveděv
„Za třetí, když by byl podniknut útok na kritickou infrastrukturu, který by paralyzoval ruské prostředky jaderným zastrašením,“ uvedl Medvěděv s odvoláním na jadernou doktrínu své země.
„A začtvrté při aktu agrese proti Rusku anebo jeho spojenci, v jehož důsledku by byla ohrožena daná země,“ dodal.
Rusko uznává za samostatné i oblasti pod kontrolou ukrajinských sil
Poslední bod vyvolává velké obavy, protože by Rusko mohlo nasadit zbraně, když by hrozil pád režimu nebo ztráta území některé spojenecké země.
Nelze tak vyloučit jejich nasazení v případě ohrožení další existence asadovské Sýrie, ale zřejmě také v případě ohrožení další existence samozvaných lidových republik na Donbasu, které Moskva uznala jen pár dnů před svou invazí a pak jim okamžitě slíbila vojenskou pomoc.
Dosud se uvádělo, že čtvrtá varianta použití se týkala jen samotné Ruské federace.
Rusko má vedle jaderných zbraní strategického charakteru, jakými jsou mezikontinentální balistické rakety s jadernými hlavicemi nebo balistické rakety vypouštěné z ponorek, i menší taktické jaderné zbraně.
| Ruské taktické jaderné zbraně |
|---|
| Rusko má podle Stockholmského institutu pro mír SIPRI 6625 jaderných hlavic, což je nejvíce na světě. Ve výzbroji má 1912 nestrategických jaderných zbraní, asi nejznámější jsou jaderné hlavice pro rakety SS-26 Iskander. Jaderné hlavice může nést i hypersonická střela Kinžal vypouštěná z letadel, která je derivátem Iskanderu. Jaderné hlavice mohou mít i střely s plochou dráhou Ch-22, které jsou nahrazovány modernějšími Ch-32. Ty mohou nosit bombardéry Tu-22M3 i Suchoje Su-24M. Taktické jaderné zbraně mohou nosit i stroje Su-34. |
| Jaderné hlavice mohou nosit i rakety s plochou dráhou letu Kalibr a protilodní střely SS-N-26 (P-800 Oniks) a starší protiponorkové střely SS-N-16 Veter. Rusko má ve výzbroji i jaderná torpéda. |
Vladimir Putin uvedl ruské jaderné síly do zvýšené pohotovosti 27. února, tedy pouhé tři dny po invazi na Ukrajinu.
Otázkou je, zda šlo o pouhé zastrašování, jak se domnívá William Alberque ze Mezinárodního institutu pro strategická studia.
Expert na Rusko Pavel Lužin uvedl, že by použity být mohly. Nejprve by mohl být podniknut útok do neobydlených oblastí nebo do moře. „A poté, pokud by chtěl nepřítel dále bojovat, mohly by být použity přímo,“ uvedl Lužin.
Putin nařídil uvést jaderné síly do vysokého stupně pohotovosti
I taktické jaderné zbraně mohou zničit celé město a zamořit rozsáhlou oblast.
Americký zpravodajec ve výslužbě Christophe Chivvis varoval v listu Times of Israel, že nyní jsou dva možné konce války.
„Jednou je další eskalace za použití jaderných zbraní a druhou hořký mír uvalený na poraženou Ukrajinu,“ přiznal.
Rusko totiž trvá dál na svých politických požadavcích na neutralitě a odzbrojení i denacifikaci Ukrajiny. [celá zpráva]