Článek
Medvěděv to napsal v příspěvku na Telegramu. Ruský letoun Iljušin Il-76 se zřítil ve středu v Bělgorodské oblasti. Podle ukrajinských zdrojů měl mít na palubě rakety do protiletadlového systému S-300. Jiné ruské zdroje ovšem tvrdí, že převážel ukrajinské zajatce. Tato tvrzení ovšem nelze ověřit.
„Příběh sestřelení letounu Il-76 je výsledkem vnitropolitického boje mezi neonacistickými elitami v Kyjevě. Válka prasat u koryta,“ uvedl bývalý ruský prezident na Telegramu. „Tyhle trojzubé zrůdy budou klidně zabíjet vlastní vojáky a zajatce, aby si udržely moc,“ dodal.
Bývalý ruský prezident ve svém příspěvku dále poděkoval ruským pilotům, kteří letadlo řídili. „Jsou to hrdinové. Ukrajinské rodiny se svých zajatců z Ruska nedočkají,“ uvedl.
Například mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby na dotaz novinářů jednoduše přiznal, že prozatím neví, co se s letounem stalo.
„Prostě nemáme dostatek informací,“ uvedl Kirby.
'We just don't have enough information’ - US National Security Council spokesperson John Kirby on Belgorod plane crash#Belgorod #Russia #Ukraine #planecrash pic.twitter.com/JNlrVQzENO
— Viory (@Vioryvideo) January 25, 2024
Ani Medvěděv ve svém příspěvku ovšem neuvedl svoji verzi toho, co přesně se s letounem stalo.
Jiné ruské zdroje ovšem tvrdí, že letadlo převáželo 65 ukrajinských zajatců, šest členů posádky a tři doprovodné osoby.
Informaci o šesti členech posádky potvrdili i novináři Rádia Svobodná Evropa (RFE), kteří s odkazem na příbuzné uvedli, že se jim z nich podařilo identifikovat tři, kteří zřícení nepřežili.
Byly identifikovány tři oběti ze zříceného ruského iljušinu
Zemřít podle RFE měl kapitán Stanislav Bezzubkin, navigátor Aleksej Vysokin a 38letý palubní inženýr Andrej Pilujev. Všichni z nich měli být členové 117. samostatného dopravního leteckého pluku ve městě Orenburg.
Co říkají obě země
Podle listu Ukrajinska Pravda se měly na palubě letounu nacházet rakety do protiletadlového systému S-300, což by korespondovalo s informacemi RFE, které uvedlo, že se 117. samostatný dopravní letecký pluk zabývá údržbou vojenských vozidel přepravujících speciální náklad pro materiální podporu ruské armády.
Ruské úřady zase tvrdí, že se na palubě nacházelo 65 ukrajinských zajatců určených k výměně za ruské a že za sestřelením stojí ukrajinská armáda. Informaci, že za zřícením stojí Ukrajinci, nejprve s odkazem na generální štáb ukrajinské armády potvrdil právě i list Ukrajinska Pravda. Později ale tuto informaci smazal.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov později uvedl, že mělo dojít k vypálení raket ukrajinské protivzdušné obrany z Charkovské oblasti.
„Ukrajinští váleční zajatci byli transportováni do Bělgorodské oblasti, aby provedli další výměnu, která byla dohodnuta mezi Moskvou a Kyjevem,“ řekl podle webu britské stanice Sky News Lavrov.
Co se ví a neví o zřícení iljušinu v Bělgorodské oblasti
S ruskou verzí ovšem nesouhlasí velitel ukrajinských vzdušných sil Mykola Oleščuk, který ji na Telegramu označil za „snahu zdiskreditovat Ukrajinu v očích mezinárodního společenství“.
„Zběsilá ruská propaganda během 24. ledna směřovala falešný tok informací k externímu publiku. Cíl je zřejmý. Chtějí snížit mezinárodní podporu našemu státu (Ukrajině). To se však nepodaří,“ napsal Oleščuk.
Aby toho nebylo málo, obě verze ovšem svými slovy odmítl poslanec ruské Státní dumy Andrej Kartapalov, který pro ruský list Kommersant uvedl, že se ve vzduchu měly nacházet hned dva stroje Iljušin Il-76. Ten druhý se zajatci ale po zásahu prvního otočil. Neuvedl však, co přesně měl převážet sestřelený stroj.
„Další Il-76 s 80 zajatci na palubě letěl vedle. Otočil se. (Druhý) IL-76 byl sestřelen třemi raketami Patriot nebo Iris-T,“ uvedl Kartapalov, který ovšem uvedl jiný počet zajatců než jiné ruské zdroje.
Výměna se plánovala
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) podle listu The Kyiv Post potvrdila, že výměna ukrajinských a vojenských zajatců se opravdu plánovala.
„Plánovaná výměna se nekoná,“ poznamenal šéf HUR Andrij Jusov s tím, že ruská tvrzení o ukrajinských zajatcích v havarovaném Il-76 se „prověřují“.
Tvrzení obou stran ovšem nelze bezprostředně nezávisle ověřit.