Má unikátní vztah k pravdě. Němci popřeli Johnsonovo tvrzení, že chtěli rychlou porážku Ukrajiny

„Vždyť víme, jak unikátní vztah má velmi zábavný bývalý premiér k pravdě; tento případ není výjimkou,“ cituje britský list Guardian diplomatické rýpnutí mluvčího německého kancléře Olafa Scholze.

Německý velvyslanec ve Spojeném království Miguel Berger Johnsonova slova rovněž odmítl.

Bývalý britský premiér Boris Johnson poskytl obsáhlý rozhovor americké televizní stanici CNN, ve kterém se zdál hýřit upřímností.

„Tahle věc byla obrovským šokem… Viděli jsme, jak se ruské praporní taktické skupiny hromadí, ale různé země na to měly velmi odlišné úhly pohledu,“ řekl Johnson.

„Nepochybujte o tom, že Francouzi si tuto skutečnost do poslední chvíle odmítali připustit (…) Řeknu vám příšernou věc. Německý názor v určitou chvíli byl, že pokud by se to mělo stát, což by byla katastrofa, pak by bylo lepší, aby celá věc skončila rychle a aby Ukrajina padla,“ tvrdil Johnson s tím, že Berlín měl pro tento přístup „všechny druhy rozumných ekonomických důvodů“.

Podle svých slov považoval tento přístup za „katastrofální“, ale rozuměl tomu, proč tak tyto země uvažovaly. Německo se od invaze Moskvy na Ukrajinu rychle snaží snížit svou závislost na ruské energii. Stejně tak se strefil i do Itálie, o které řekl, že byla „velmi závislá na ruských uhlovodících a v určité chvíli řekla, že nebude moct podpořit naši pozici“.

„Ale to, co se stalo, bylo, že všichni – Němci, Francouzi, Italové, Joe Biden – viděli, že prostě neexistuje žádná jiná možnost. Protože s tímhle týpkem (Vladimirem Putinem) nešlo vyjednávat. To je ten klíčový bod. To je to místo, kde se logika vždy rozpadá, když lidé vyzývají k jednání,“ vysvětlil Johnson.

Johnson byl první z představitelů větších zemí, který v době ruské agrese navštívil Kyjev a vytrvale ho po dobu působení v úřadu podporoval. S tamním prezidentem Volodymyrem Zelenským ho pojilo osobní přátelství.

Představa, že by válka skončila dohodou, je podle britského expremiéra nereálná, protože Putin o dohodu nestojí. „Žádnou nenabízí. A (Volodymyr) Zelenskyj není v pozici, aby nějakou uzavřel. Jeho lid by mu to nedovolil,“ řekl.

Johnsonova odvážná slova o jakémsi ekonomicky ospravedlnitelném defétistickém přístupu Berlína korelují s vyjádřením Andreje Melnyka, toho času ukrajinského velvyslance v Německu, který v březnu uvedl: „14. února jsme německé politiky varovali: 'Kyjev může být v nejbližších dnech bombardován! Naléhavě potřebujeme 12 tisíc protitankových raket z Německa. Odpověď: jen výsměch. Tak smutné. Mám takový vztek.“

Melnykovy často až nediplomatické komentáře směrem k pasivitě (nejen) německých představitelů vedly k jeho stažení.