Ukrajina nebude v NATO, to je klíčový požadavek, řekl ruský diplomat. Pochválil Fica

„Pro nás je to jeden z klíčových prvků možných dohod o konfliktu na Ukrajině. Jedná se o prvek související s odstraněním základních příčin tohoto konfliktu,“ řekl Gruškov ve zjevné narážce na rozšiřování Severoatlantické aliance na východ.

Podle Ruska totiž Aliance dříve slíbila, že nové členy přibírat nebude. Jak ale už před lety potvrdil bývalý sovětský vůdce Michail Gorbačov, NATO nikdy nic takového neslíbilo. Výrok navíc označil za „mýtus“.

„Budeme usilovat nejen o železné právní záruky, které by vyloučily členství Ukrajiny v NATO v jakékoli podobě, ale budeme také trvat na tom, aby se to stalo politikou samotné Aliance,“ dodal dále náměstek podle ruské agentury.

Gruškov zdůraznil, že vstup Ukrajiny do NATO „vylučuje dosažení míru na Ukrajině a v širším smyslu vytvoření alespoň nějaké bezpečnostní struktury“. Podle něj se navíc jedná o názor, který sdílí „celá řada aliančních zemí“.

„Pravdou je, že v NATO existují různé názory na perspektivu začlenění Ukrajiny do NATO,“ řekl. Proti členství se vyslovilo například Maďarsko, k přijetí se nemají ani USA. Nejhlasitěji o nepřijetí Kyjeva do Aliance ale hovoří slovenský premiér Fico, jehož Gruškov za tyto výroky pochválil.

„V tomto případě má pan Fico naprostou pravdu, když charakterizuje tyto plány,“ uvedl.

Fico několikrát prohlásil, že Ukrajina se do NATO nikdy nedostane. Zároveň tvrdí, že Kyjev přijde o třetinu území, a to i přesto, že Rusko nekontroluje ani pětinu ukrajinského území.

„Ukrajina nedostane pozvánku do NATO. Rusko nikdy neodejde ani z Krymu, ani z území, která kontroluje. Kdo nezná ruskou duši, tak ať zapomene, že ji dokáže porazit,“ citoval v prosinci Denník N Fica.

O možném vyjednávání o příměří se v posledních měsících hojně hovoří v souvislosti s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dlouho se totiž chvástal, že válku do 24 hodin zastaví. Své předvolební sliby ale později korigoval a uvedl, že se to snad podaří do půl roku. Nedávno přitom svůj názor znovu změnil, když zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko Keithe Kellogga požádal, aby zjistil způsob, jak válku ukončit do 100 dní od pondělní inaugurace.

V současnosti se ale výrazně rozcházejí představy Ukrajiny a Ruska. Zatímco ruský diktátor Vladimir Putin požaduje, aby se ukrajinská armáda stáhla ze čtyř oblastí (Záporožské, Chersonské, Doněcké, Luhanské), které Rusko ani nekontroluje, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak trvá na tom, aby se stáhli Rusové.

Zelenskyj ale připustil, že k příměří může dojít i tehdy, když budou ruští okupanti kontrolovat část ukrajinského území, s tím, že Ukrajina je v budoucnosti znovu získá pomocí diplomacie.

Kromě zmíněných čtyř území Rusko okupuje také Krymský poloostrov, který anektovalo v březnu roku 2014. O šest let dříve obsadilo také gruzínskou Jižní Osetii a Abcházii a na začátku 90. let moldavské Podněstří.