Článek
„Pokud se potvrdí informace, že ruské zabijácké jednotky posílil severokorejský vojenský personál a výbava z KLDR, tak se musíme vrátit k nasazení pozemních vojsk a dalším nápadům, které navrhl Macron,“ prohlásil pro Politico šéf litevské diplomacie, který patří mezi vůbec ty největší kritiky Kremlu.
O tom, že Severokorejci již „pravděpodobně“ jsou na ruském území, informovali dříve představitelé Jižní Koreje. Hovořil o nich i šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov, který uvedl, že KLDR do Ruska přesune 11 tisíc vojáků. Jiná média hovořila až o 12 tisících. Ruský generál Vladimir Popov ve víkendovém rozhovoru pro Moskovskij Komsomolec přiznal, že Severokorejci již v Rusku jsou a v současnosti probíhá jejich výcvik.
Landsbergis v komentáři hovořil o slovech šéfa Elysejského paláce, který na konci února na Pařížském summitu uvedl, že nemůže vyloučit nasazení aliančních vojsk na Ukrajině. Přiznal však, že širší shoda na tom v NATO nepanuje.
Vojáci z KLDR skutečně jsou v Rusku, poprvé přiznala Moskva
„Není tu shoda na oficiální podpoře vyslání jakýchkoli pozemních sil. To znamená, že nic nemůže být vyloučeno. Uděláme všechno, co můžeme, abychom zajistili, že Rusko nezvítězí,“ uvedl tehdy Macron.
Německý kancléř Olaf Scholz nicméně krátce poté uvedl, že vojska NATO na Ukrajině nasazena v žádném případě nebudou. Návrh tehdy odmítly i Spojené státy nebo Velká Británie.
Litevský ministr zahraničí Gabrielus Landsbergis
Pobaltí v únoru shodu mělo
Landsbergis Macronův návrh podpořil už v únoru. Pro americkou televizi CNN prohlásil, že Západ musí smazat všechny červené čáry, které si stanovil.
„Musíme je smazat. Potřebujeme vytvořit pro Putina strategická dilemata, aby nemohl kalkulovat o tom, co se stane na bojišti. Ví, co neuděláme. Ví, kam nevkročíme. Ví, že nejsme jednotní. Pro něj je snadné tuto strategickou bitvu hrát. Musíme to změnit,“ řekl Landsbergis.
Nasazení vojsk na Ukrajině tehdy pro Novinky nevyloučil ani parlamentní tajemník lotyšského ministerstva zahraničních věcí Reinis Brusbārdis nebo dnes už bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová.
„Lotyšsko i nadále vyhodnocuje mnoho různých způsobů, jak posílit podporu Ukrajiny. Pokud by došlo k dohodě mezi spojenci NATO o vyslání vojáků na Ukrajinu, Lotyšsko by zvážilo svou účast,“ sdělil Novinkám Brusbārdis.
„Pařížský summit vydal jasný signál, že jsme odhodláni pomoci Ukrajině vyhrát tuto válku,“ prohlásila pro Novinky Kallasová. „Společně můžeme pomoci Ukrajině porazit Rusko. Máme zdroje, ekonomickou sílu i potřebné znalosti. Jsme silnější než Rusko a neměli bychom se bát vlastní síly,“ dodala, aniž jako Brusbārdis specifikovala, že nasazení estonských jednotek podmiňuje shodou v NATO.
Zvážíme poslání vojenských jednotek na Ukrajinu, řekl Novinkám tajemník lotyšské diplomacie
