Článek
Embargo na jejich dovoz prosazují zvláště pobaltské země či Polsko, několik zemí včetně Německa, Nizozemska nebo Maďarska však s ohledem na energetickou závislost na Rusku rázné kroky odmítá.
Unijní země se za více než tři týdny od začátku ruské invaze shodly na čtyřech balících bezprecedentních sankcí, které tvrdě dopadají na ruskou ekonomiku. Zatím však nezasáhly vývoz energetických zdrojů, z něhož má Moskva klíčové příjmy.
Šojgu přikázal zapojit do války na Ukrajině i nezletilé členy dětské polovojenské organizace
„Není možné, abychom s Ruskem dále čile obchodovali a za ty peníze potom Rusko platilo válku, kterou páchá neskutečná zvěrstva na Ukrajině a na ukrajinském lidu,” prohlásil o sankcích Lipavský. Připustil ovšem, že se mezi ministry objevily různé názory a že rozhodnutí o rozsahu sankcí bude na lídrech.
Litevský ministr Gabrielius Landsbergis před jednáním prohlásil, že EU by se měla shodnout přinejmenším na zákazu dovozu ruské ropy, který podle něj nebude mít na unijní země tak tvrdý dopad jako přerušení dodávek plynu. Například Německo, které patří v rámci EU k zemím energeticky nejvíce napojeným na Rusko, pokrývá ruským plynem 55 procent své celkové spotřeby, kdežto ropou 35 procent.
Rusko vystřelilo na Ukrajinu další hypersonický Kinžal
Česko patří podle Lipavského k zemím, které po boku Litvy, Lotyšska, Estonska a Polska prosazují tvrdou cestu, ačkoli je podle něj nutné brát ohled na ekonomické dopady chystaných kroků. S nimi by se sedmadvacítka rovněž měla vypořádat společně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém dnes zveřejněném videoposelství vyzval občany Německa, aby ukončili veškeré hospodářské vztahy s Ruskem a připravili tak Moskvu o prostředky na pokračování války s Ukrajinou. Naopak Putinův mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že pokud se EU rozhodne uvalit embargo na dodávky ruské ropy, vážně to ovlivní celosvětový trh s touto komoditou.