Článek
Kolona stovek aut využila „režimu ticha“, který ohlásily válčící strany. „Cestou jsme se ale dostali pod palbu,“ vypráví podle portálu zaxid.net. Iryna bydlela v zástavbě rodinných domků. „Všechny zmizely. Od 4. března tam bylo neustálé bombardování. Měnily se jen druhy zbraní. Každou čtvrthodinu na nás něco spadlo,“ vzpomíná.
Když se rodině podařilo z domku uprchnout, schovala se u přátel ve sklepě. „Bylo tam 14 lidí včetně dětí… Bomba přiletěla krátce po poledni. Ženě před námi utrhla ruku a nohu. Nikdo jí nemohl pomoct. Pohřbili ji přímo ve dvoře,“ řekla. „Jedinou šancí bylo auto, které útok přestálo. Matka byla asi pět kilometrů od nás, ale nemohli jsme se k ní dostat,“ popisuje.
Lidé, kteří přežili útok na mariupolské divadlo, popsali chvíle po výbuchu
Natalija se do svého bytu nemůže dostat už tři týdny. „Šla jsem do práce a už jsem tady zůstala. Můj dům stojí za továrnou Azovstal a o tu se stále bojuje. Mladší dcera s malým dítětem je přitom v centru a tam se také válčí. Nic o ní nevím,“ přiznává.
Malý uprchlík z Mariupolu
Lidé, kteří žijí ve sklepích, prakticky nevycházejí ven. „Počítáme každý den války. Nemáme kam jít, naše byty jsou rozbité,“ citovala televize currenttime.tv Irynu.
Humanitární konvoj s potravinami se ani ve středu do města nedostal. Úřady mají za to, že ve městě je už přes 3000 obětí. Ověřit tyto údaje v podmínkách bojů zatím není reálné.
Na Ukrajině měl padnout už 15. vysoký ruský důstojník. Je to nejvíce od 2. světové války
Osobními vozy odjelo z Mariupolu podle Kyjeva na šest tisíc lidí. Většina jich směřuje do Záporoží. „V Mariupolu je největší humanitární katastrofa. Odvezli jsme další lidi, 15 autobusů je už v Záporoží,“ řekla ve středu vicepremiérka Iryna Vereščuková.
Varovala zároveň, aby lidé neodjížděli z města na vlastní pěst. „Nevěřte zprávám o humanitárních koridorech, které vyhlašují okupanti. Vedou do Ruska a Běloruska a lidi tam pak (ruští vojáci) třídí. Ty, kteří se jim nezdají spolehliví, posílají neznámo kam,“ varovala.